`Nic se nestalo,` řekl, když znásilňoval dceru. Pak přišla vnučka

V dětství byla Tina opakovaně pohlavně zneužívaná svým otcem. Prostřednictvím mlčení a strachu si uvnitř sebe postavila pomyslnou zeď a vytlačila své vzpomínky. Její dcera však byla zneužívána stejným pachatelem, své neštěstí neunesla. Příběh mezigeneračního traumatu rodiny představí dokument Odnikud nikam.

Lidé, kteří jsou sexuálně zneužíváni, mívají jedno společné. Tendenci věřit, že se to nikdy nestalo. Vše popřít a pohřbít vzpomínky tak hluboko, jako by se nikdy nestaly, to je jeden z mechanismů zvládání traumat pro oběti zneužívání. Sexuální zneužívání, nejčastěji příbuznou osobou, má na dítě závažný a traumatizující dopad.

Snímek německé režisérky Helen Simon unikátním způsobem vytvořil rekonstrukci rodinné tragédie tří generací. Nezobrazuje statisticky celé sociální téma, ale jediným tragickým příběhem dokazuje ničivé následky mlčení a to, jak lze v jediném okamžiku ztratit to, na čem vám záleží.

Pro okolí dobře situovaná rodina, uvnitř však skrývala tajemství. Tina Reauther, nyní téměř šedesátiletá, v sobě dlouhá léta potlačovala vzpomínky na znásilňování vlastním otcem. „Nic se nestalo,” říkal malé Tině její otec poté, co jí sexuálně zneužil. Po desítky let zůstala její traumata potlačena, ztracena hluboko v paměti, nikdy o svém utrpení nemluvila. Až do okamžiku, kdy slyšela zničující pravdu od své dospívající dcery Floh – ta byla po dlouhá léta rovněž obětí zneužívání stejným mužem.

Tina a Floh sebraly odvahu a sílu prolomit začarovaný kruh: ohlásily násilníka na policii. Nastal koloběh výslechů, násilník se ocitl před soudem, rekonstrukce zvukového záznamu soudního procesu zachycuje pohřbené vzpomínky na krutosti, které obě ženy prožily. Po děsivém zážitku u soudu Tina bezmocně musela sledovat, jak se její křehké dceři vymkne život kontrole: Floh spáchala sebevraždu ve věku 30 let.

Přestože Floh je již mrtvá, spolu s matkou je hlavní protagonistkou filmu. Celým snímkem se vine Tinin pocit viny, že selhala, že nedokázala zabránit hroznému činu. „Nemohu ji už zachránit, ale možná tento příběh může pomoci někomu jinému.”

Scény z každodenního života Tiny se střídají s intimními rozhovory u jejího stolu. Právě tady prosvítá její křehkost i vzpomínky na vlastní dceru. Vše je doloženo fotkami Floh, vyprávěním soudních přepisů a především monotonním předčítáním vzpomínek Floh.

Odnikud nikam (No Lullaby). Režie: Helen Simon/ Německo/ 2014/ 74 min. Uvádí festival Jeden svět 2015.

Zajímá vás, co se děje kolem vás? Zajímají vás dokumenty? Čtěte speciál JEDEN SVĚT 2015