Z Havla udělali blbečka, říká Vondra o seriálu České století
Seriál vs. realita
NOVÉ
Povedlo se České století o roku 1989? Aktéři se neshodnou. „Z Havla udělali nemehlo. Jeho představitel přehrává,“ říká někdejší signatář Charty 77 Alexandr Vondra o nejnovější epizodě seriálu České století, nazvané Poslední hurá a pojednávající o „sametové revoluci“ z roku 1989. „Marek Daniel jako Havel a Jiří Lábus v roli Adamce špičkoví,“ míní tehdejší Havlův tajemník Vladimír Hanzel. „Dopadl jsem líp, než jsem čekal,“ říká Oskar Krejčí, někdejší poradce premiéra Ladislava Adamce.
Podle Alexandra Vondry, který se v roce 1989 účastnil většiny klíčových jednání Občanského fóra, se poslední díl televizní série natočené Robertem Sedláčkem nepodařil. „Cítil jsem se u toho trapně. Z Havla udělali blbečka, vyznívá tam jako nemehlo,“ myslí si Vondra. Nezdálo se mu třeba vylíčení schůzky Havla a novopečeného premiéra Mariána Čalfy mezi čtyřma očima, na níž se měla domluvit Havlova prezidentská kandidatura. Lídr OF podle něj ve filmu působí „pomateně“. „Havel přitom dobře věděl, co dělá a byl tehdy ve své nejlepší formě,“ je přesvědčen Vondra.
Listopadové dění neprobíhalo podle Vondry „jen u kulatých stolů“ a na konspiračních schůzkách, o nichž je velká část tohoto dílu. „Jako by šlo jen o pouhé předání moci. Vytrácí se mi tam ta dějová linka, že jsme si tu svobodu vybojovali trochu i sami. Ne že oni ji nám jenom takhle odevzdali a někteří se k tomu přilípli jako Čalfa,“ dodává Vondra.
Pozdější ministr obrany se sám sobě v podání mladého herce Jana Sklenáře sice líbil, realitě ale podle něj neodpovídala jím ve filmu přednesená námitka proti nápadu, aby se Havel ucházel o post na Hradě. „Ve skutečnosti jsem byl ve tvrdém jádru těch, kteří ho v tom podporovali, aby se tam nedostali jíní,“ vzpomíná Vondra. „A co bylo smyslem detailního záběru, na němž Havel podává ruku Dubčekovi? U toho snad někdo byl? Zřejmě chtěli ukázat, že Havel byl moula, který ani nedodržel slovo,“ zlobí se Vondra kvůli vylíčení další klíčové schůzky beze svědků, kde měl Havel podle filmařů vůdci pražského jara 1968 podáním ruky slíbit, že se jím nechá za půl roku vystřídat v prezidentské funkci.
„Olga nebyla pózující kráska“
Někdejší Havlův tajemník Vladimír Hanzel televizní počin naopak spíše chválí. „Vyvážené. To byl můj celkový dojem. Je to televizní zpracování, to většinou bývá velice povrchní. Tady to šlo v několika místech docela do hloubky,“ domnívá se Hanzel. „Ano, Havel byl příliš plachý a nejistý, váhavý střelec. Adamec až moc suverénní. Role Oskara Krejčího silně přepísklá. Tady to byl Machiavelli, který tahá v pozadí za špagátky, totální cynik,“ napsal Hanzel v diskusi na Facebooku.
Nejméně se podle něj povedla postava Olgy Havlové a to se prý týká už předchozího dílu o vzniku Charty 77. „Pokud se nemýlím, Olga se vždy jenom objevila, stála a zírala. Řekla pouze, že jde spát a víc snad už vůbec nepromluvila. Olga byla ve skutečnosti žena činu, ne pózující kráska. Jakmile byla s Václavem, hned mu něco přiléhavého sdělila, občas i něco hodně peprného. Václav na její úsudek čekal a býval pro něj rozhodující,“ tvrdí Hanzel.
Čtěte také: Havel, Adamec, Klaus... Jsou si podobní?
Se skutečností se podle něj míjí scénka, kdy Havel sám čeká v listopadu 1989 před prvním jednání OF s Adamcovým kabinetem před Úřadem vlády, protože ho dovnitř nepustili. „Jako jeho tajemník jsem vedle Václava Havla dlel doslova od rána do noci. Určitě bych Havla neopustil a nenechal ho samotného před budovou vlády. V reálu to bylo tak, že s Rudolfem Battěkem a Václavem jsme čekali před budovou Úřadu vlády. Přecházeli jsme tam a zpět, bylo dost chladno. Napadlo nás zaklepat na boční vchod, kde nás pustili dovnitř. Ohřáli jsme se, dokonce nám nabídli teplý čaj,“ vzpomíná Hanzel. Dodává ale, že jeho výhrady k televiznímu filmu jsou spíše dílčí: „Není tu jednostranná oslava tehdejších vítězů a potupa poražených, člověk může najít pozitiva i negativa na obou stranách. A ptát se ostatně sám sebe, kdo tady vlastně byl tím vítězem a kdo poraženým. Málokdy se stane, aby televizní film inspiroval k přemýšlení tímto směrem. Scénárista Pavel Kosatík odvedl poctivý kus práce. Klobouk dolů.“
„Komunismus je pro líné, kapitalismus pro chamtivé“
Spokojený prý je i Oskar Krejčí, tehdejší poradce premiéra Ladislava Adamce, který má v Posledním hurá možná překvapivě hodně prostoru. „Oldřich Kaiser potvrdil, že je výborný herec. Byl jsem tehdy sice mnohem mladší, nikdy jsem nekouřil a za Adamce se na Úřadu vlády nepilo, a také výrok „Komunismus je pro líné, kapitalismus pro chamtivé“ jsem nikdy neřekl. Nutnosti zkratky ale rozumím,“ prohlašuje Krejčí. To jak zahrál Marek Daniel Havla mu prý přišlo „autentické“: „Zadrhávání, nejistota u něj byla, ale spojená s cílevědomostí a organizační důsledností. I při vypjatých jednáních měl patrné jasně strukturované myšlení,“ říká Krejčí, který byl před rokem 1989 veden také jako agent StB.
