Česká škola: Nejnižší platy, moc učitelek a nejméně šťastných dětí

České základní a střední školy jsou v dost těžké krizi. Ta krize je bohužel chronická a až na výjimečné situace, kdy se začnou učitelé bouřit proti příliš nízkým platům, není na první pohled viditelná. O to jsou její projevy nebezpečnější. Jak není akutní, žádná politická reprezentace necítí potřebu ji řešit. Tím se dál prohlubuje. Vede k promarňování talentu dětí a ničení jejich touhy po vědění.

České základní a střední školy jsou podle srovnávacích studií OECD v mezinárodním měřítku špatné objektivně i subjektivně. Od chvíle, kdy se Česká republika v roce 1999 poprvé zapojila do srovnávacích studií znalostí patnáctiletých dětí PISA, je vidět jasný trend: ve srovnání s ostatními se úroveň znalostí mladých Čechů propadá. Nejvíce v matematice.

Upadá u studentů na všech úrovních schopností. U elitních, průměrných i nejslabších. I po těch patnácti letech pádu na tom nejsme úplně špatně. Patříme k lepšímu průměru. Za námi jsou podstatně bohatší Britové, Francouzi, Norové nebo Italové, kteří dávají do vzdělání výrazně více peněz. Jenže nikomu z nich neklesá úroveň znalostí a schopností speciálně v matematice tak rychle jako nám.

Průzkum v rámci mezinárodního srovnávacího projektu PISA se dělá jednou za tři roky. Poslední je z roku 2013. Průměrný pád úrovně znalostí z matematiky od té předcházející byl ve vyspělých zemích 0,3 procenta. U nás dosáhl mnohonásobně vyšších 2,5 procenta. U Britů jen 0,3 a Francouzů 1,5 procenta. Italové si dokonce jako jedni z mála o 1,1 procenta polepšili. Jestli by to takhle pokračovalo dál, v nové studii, která se právě připravuje, už skončíme pod průměrem za nimi. Výsledky jsou přitom objektivním měřítkem kvality škol.

Subjektivním, na něž se rádi odvolávají fanoušci různých forem alternativního vzdělání, je to, jak se děti cítí ve škole šťastné a jak rády do ní chodí. I to PISA zjišťovala. A právě tady jsme vyšli nejhůř z celé Evropy. Ve škole se cítí šťastných jen 63,4 procenta českých patnáctiletých dětí. Průměr vyspělých zemí OECD je 79,8 procenta. Pro srovnání: v Německu se ve škole cítí dobře 79,4 procenta dětí, ve Velké Británii 83,2 procenta. V Maďarsku 80,1 procenta.