Janeček nás zachrání, nadsamec Chládek zklamal Uzla
Člověk se vzbudí ze sna trochu znepokojený, rozkoukává se po světě v obavách, že by se na něm snad mohlo něco dít. Přečte si noviny a pryč je ten černý mrak, vypařil se Damoklův meč... Zas tak moc se toho neděje. Pohoda. A teď si to shrneme.
Mladá fronta Dnes otevírá zprávou o zavedení povinnosti přiznávat vysoké majetky, vyplývá prý z novely zákona o daních z příjmů, která zavádí „oznamování příjmů nad pět milionů korun osvobozených od daně nad pět milionů korun“. „Oznamovat se mají jen příjmy, které stát nezjistí z veřejných rejstříků. Zpravidla půjde o zlato a drahé kovy, drahé kameny, šperky, starožitnosti, obrazy a další předměty čí sbírky vyšší hodnoty.“ Inu, co se dá dělat. Přijde den, kdy finančák spočítá moje ametysty a malachity. Jinak MFD na první straně řeší, že ODS má dluhy na zdravotním a sociálním, které zřejmě nějak klopotně splácí. Odvaz. Otázka po motivech se vnucuje.
Právo otvírákovým titulkem sděluje, že „Fiasko kampaně proti poplatkům nemá konce“. V perexu se zase píše, kampaň „končí totálním fiaskem“. Tak jak to teda je? Končí nebo ne? Skončí někdy? Může skončit? Kdo se v tom má vyznat?
Ve stejném deníku vyjadřuje Jan Keller pobouření nad tím, že tiskovou konferenci skupiny Evropané proti válce (např. spisovatelka Lenka Procházková, Ne základnám atd.) nemohla být v pražském evropském domě, kde mj. sídlí místní zastoupení evropské komise a podobné instituce. Nejdřív jim napsali, že se sál rekonstruuje, pak že se akce do Evropského domu tematicky nehodí. Nějak nejsem schopný přijít na to, co je na tom divého (akorát ten manévr s rekonstrukcí bych si asi odpustil). Vyplývá z užití slova „Evropané“ v názvu čehokoliv nějaký automatický nárok?
Hospodářské noviny publikují poznámku Jana Hrona, píše o možném vlivu ukrajinské krize na českou kolektivní psýchu. „Naše angažmá je důležité kvůli Ukrajině, ale taky kvůli nám samým. Je iluze myslet si, že když ‚pustíme Ukrajinu‘, zůstaneme stále klubem ‚těch správných‘. Pasivitou a nerozhodností nejenom že posilujeme chuť Ruska na získání dalšího území. Horší je, že si tím přivozujeme vnitřní rozklad. Budeme-li nečinně přihlížet tomu, jak se Rusko roztahuje, jenom proto, že se cítí silné a velké, sami se jeho logikou infikujeme. Přivírání očí nad tím, že někdo páchá zlo na našem bližním, nás samotné kazí. Už teď je patrné, jak neschopnost postavit se rozhodně za ukrajinského souseda dává prostor všem nacionalistickým populistům.“ Předpokládám, že tenhle text svým nezastřeným idealismem (proč ho taky zastírat?) a tím, že dění na Ukrajině a reakci na něj staví jako morálně jednoznačnou volbu, kdekoho pobouří. Vidím v tom jeho přednost: konflikt na Ukrajině povzbudil totiž nejenom národovecké populisty, ale i armádu instantních mudrců, kteří mají dojem, že budou-li s dostatečně veledůležitou intonací opakovat, že svět není černobílý, zajistí si tím nárok na respekt hodný myslitele. Uffff... Není nic únavnějšího, než to po nich číst. A... ano, svět není černobílý. To ale neznamená, že v něm neexistují volby vyhrocené a vlastně dost jasné.
V magazínu MFD je rozhovor s Karlem Janečkem, spolehlivým to zdrojem pravd hodných dalšího šíření. Na první straně deníku ho poutá titulek: „Miliardář na lovu žen Mám milenky a moje přítelkyně má také milence, říká matematik v červeném ferrari Karel Janeček“. Ale rozhovor je to nabitý, o tom žádná. „Podívejme se, kolik se rozkrade, jak velká je korupce, byrokracie a další neefektivity. Jakmile budeme schopni například minimalizovat lhaní ve veřejném životě, už to bude stačit k tomu, že nastane obrovská prosperita. K tomu, aby se lidé vnitřně změnili, je třeba změnit politický a volební systém. Jsem přesvědčen, že můj systém Demokracie 2.1 má obrovskou sílu. Jakmile se ho podaří prosadit, bude to znamenat zásadní změny v tom, jací lidé se budou dostávat do řídících pozic. A budeme mít vyhráno.“ Nebudu urážet inteligenci čtenářů rozpitváváním něčeho tak evidentního.
Podrobnější informace o intimním životě osobností českého veřejného života přináší taky Blesk. Projevil se nám ministr školství Marcel Chládek. „ Senátor, ministr a k tomu nadsamec? Šéf rezortu školství a šťastně ženatý Marcel Chládek (46, ČSSD) vystřídal dle vlastních slov za život 15 sexuálních partnerek! Chládek se ke svému »skóre« přiznal v novém pořadu TV Barrandov s názvem Týden v ringu. Na otázku moderátora, zda zná číslo svých sexuálních partnerek, odpověděl doslovně: ‚Budu počítat, ale abychom tu nebyli dlouho, tak to odhaduji asi na patnáct.‘ Co na to sexuolog Radim Uzel? Ač statistiky mužům přisuzují 9 partnerek za život a ženám 5, prý jde o horší průměr!“ Jistě, zavděčit se Radimovi Uzlovi, to chce trochu jiné cifry. Náročný, přenáročný svět...
