Online pokladny se nemusejí stihnout. Kvůli prověrkám
Jaro 2016 v ohrožení?
NOVÉ
1
„Tvoje žena neví, kolik piv tu vypiješ. Andrej áno. Díky elektronické evidenci tržeb.“ Heslo z kampaně TOP 09, která je zaměřená proti zavedení online pokladen v Česku, shrnuje obavy některých podnikatelů z nového projektu vlády. Jak se ochrání odesílané údaje o tržbách a prodávaném sortimentu? Kdo všechno data uvidí? A nebude je moci zneužít? V Chorvatsku vidí ministerstvo financí online až do kapes svých živnostníků. Je možné, že to tak dopadne i v Česku.
Ministerstvo financí už po opakované kritice živnostníků prozradilo jedno z prvních bezpečnostních opatření. Lidé, kteří budou citlivá data o českých živnostnících analyzovat, budou muset mít od Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) bezpečnostní prověrku na stupeň „důvěrné“. Na konferenci k elektronické evidenci tržeb (EET) to minulý týden prozradil šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček, na což nyní upozornil server Česká justice.
„Finanční správa bude shromažďovat data z elektronické evidence tržeb a nad nimi provádět analýzy na specializovaném pracovišti, které se buduje. Pracovníci, kteří budou nahlížet do dat za celou republiku, budou muset mít prověrku od Národního bezpečnostního úřadu na stupeň ‚důvěrné‘,“ říká k tomu Janeček.
Prověrku tak bude muset získat každý, kdo bude na pracovišti určeném ke sledování živnostníků mít přístup k jejich citlivým datům. Zatím není úplně jasné, o co všechno se bude ministerstvo financí zajímat. Ale například v Chorvatsku, které je pro Andreje Babiše vzorem pro plánovaný český systém, jsou sbírané informace velmi detailní. Například včetně výše obratu za jednotlivé dny v konkrétních městech a počtu účtenek.
Chorvatsko ví o živnostnících úplně všechno
Na konferenci o EET to uvedl chorvatský ministr financí Boris Lalovac, kterého si do Prahy pozval právě Andrej Babiš, aby odprezentoval zkušenosti se systémem elektronických pokladen v Chorvatsku. Podle ministra může stát sledovat každého podnikatele 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Lalovac také názorně předvedl, jak takové online sledování jednotlivců státem vypadá.
„Tady vidíme přehled, jak to vypadá u jednoho podnikatele, který se zabývá obchodem. Vidíme jeho denní obrat. Vidíme, že denně vydá dvacet, třicet, třicet pět účtů. A co dělá? Poslední dvě hodiny stornuje respektive vymaže 90 procent svých účtů. A co vidíme nad tím? Vidíme, že má otevřené účty v bance, že má na svých účtech velký obrat a tady je jasné, že se jedná o podvod. Na účtech má peníze, ale pokladnu každý den vynulovanou,“ uvedl podle serveru ministr.
Soustavné sledování finančních toků probíhá z jednoho centra. Podnikatele, který vybočí z „normálu“, si může správce daně obratem předvolat. Systém chorvatskému státu také umožňuje sledovat, co si který podnikatel koupil. „Vidíme hotovost na účtu, ale také zda dotyčný nakoupil nemovitosti, vozidla nebo jakékoli jiné hodnoty nebo prováděl jiné transakce,“ dodal Lalovac.
Nedá se předpokládat, že by český systém EET šel do takových krajností, jako ten chorvatský. Zároveň ale nikdo neví, co všechno může novinka z ministerstva financí přinést a kam až by stát v kontrole živnostníků mohl zajít.
Stihnou se prověrky? To není jisté
A kvůli plánovaným bezpečnostním prověrkám se možná na české ministerstvo financí řítí první problém. Není totiž jasné, jestli se prověřování stihne. Babiš počítá s tím, že EET začne platit už na jaře 2016. Délku řízení o získání bezpečnostního ověření ale nelze předem odhadnout.
Podle NBÚ je základní lhůta pro prověření na stupeň „důvěrné“ dva měsíce. Ovšem je tu háček. Své o tom ví například kancléř prezidenta Vratislav Mynář. Ten je sice prověřovaný na přísnější stupeň, jeho prověrka se ale táhne už dlouho nad základní lhůtu. Úřad totiž může opakovaně řízení přerušit a vyžádat si nejrůznější doplňující informace.
„Pokud informace získané úkony stanovenými zákonem pro provedení řízení pro stupeň ‚důvěrné‘ nepostačují pro zjištění úplného stavu věci, je NBÚ oprávněn ověřit je úkony, které zákon stanoví pro řízení o vydání osvědčení fyzické osoby pro stupeň ‚tajné‘, případně pro stupeň ‚přísně tajné‘. V těchto případech si NBÚ vyžádá písemný souhlas účastníka řízení s provedením těchto úkonů a základní lhůta pro ukončení řízení se ze zákona prodlužuje – na 6 měsíců – úkony pro stupeň ‚tajné‘ – nebo 9 měsíců – úkony pro stupeň ‚přísně tajné‘, a to od data podání žádosti,“ řekl České justici mluvčí NBÚ Radek Holý s tím, že je navíc základní lhůtu možné opakovaně prodloužit.
V extrémním případě by tak prověrka některých lidí, kteří mají začít data o živnostnících analyzovat už na jaře příštího roku, mohla trvat třeba dva roky.
