Putin vyhodil 18 šéfů vyšetřovacích složek. Proč?

Vladimir Putin propustil napříč zemí celkem 18 vedoucích představitelů z úřadů Vyšetřovacího výboru Ruské federace, generální prokuratury i ministerstva vnitra. Oficiální důvody Kreml ale neuvedl. Hlavní příčinou se zdá být rozšiřování Putinova vlivu v zemi, spekuluje se ale i o souvislostech s ukrajinskou krizí.

Mezi vyhozené úředníky patří například zástupce šéfa oblastního ředitelství ministerstva vnitra v Rostově, zástupce vedoucího pro boj s drogami Petrohradské oblasti nebo vedoucí ředitelství ministerstva vnitra pro Čeljabinsk.

Čtěte také: Doněčtí povstalci nabídli příměří, Kyjev mlčí

Nezdůvodněné Putinovo rozhodnutí dalo za vznik množství teorií. Nejpravděpodobnější se zdá teorie o upevňování moci Vladimira Putina. Spekuluje se také o snaze Kremlu stabilizovat kritické regiony v zemi. Některé z těch odvážnějších spekulací mluví i o podílu těchto odvolaných úředníků na možné ruské invazi na Ukrajinu nebo o vině na sestřelení malajského letounu MH17, píše deník The Interpreter. 

Invaze na Ukrajinu i ohniska nepokojů

Pro Vladimira Putina může čistka znamenat upevnění jeho autoritářské moci v zemi, ale ukrajinská tajná služba SBU nicméně tvrdí, že šlo o čistku po pokaženém rozkazu, který by předcházel invazi na Ukrajinu. Podle SBU šlo o ruskou „operaci pod falešnou vlajkou“. To by jinými slovy znamenalo, že Rusové chtěli původně sestřelit vlastní letadlo Aeroflotu a následně tento útok připsat ukrajinské armádě, aby si zajistili záminku pro vpád do země.

„Není stoprocentně vyloučena účast těchto úředníků na dění v Ukrajině, ale vyšetřovací výbor není úřadem zodpovědným za vedení tajné války proti Ukrajině,“ píše The Interpreter. Pokud jde o malajský boeing, žádný z propuštěných podle deníku nejspíše neměl dostatečné pravomoci jakkoli ovlivnit nebo dokonce přímo rozkázat jeho sestřelení.

Čtěte také: Putinův akční přítel Seagal zahrál na podporu separatistů

Další teorie mluví o tom, že se vyhození lidé postavili Putinovu plánu intervenovat na Ukrajině a poté byli vyhozeni. „Zdá se však nepravděpodobné, že by Putin takto neopatrně upozorňoval na možnou invazi, když o ukrajinské krizi zatím mluvil jako o humanitárním problému a povstání,“ píše The Interpreter, který mezi hlavní hrozby pro bezpečnost Ruska počítá islámskou teroristickou organizaci v Dagestánu, snahy autonomního hnutí na Sibiři nebo ukrajinskou menšinu na dálném východě nespokojenou se situací v jejich rodné zemi.

Pohrobek KGB

Jedenáct z 18 sesazených bylo z vyšetřovacího výboru. Ten vznikl poměrně nedávno, v roce 2011 po sériích protivládních demonstrací. Putin ho vytvořil z bývalého výboru pro vyšetřování generální prokuratury, osamostatnil ho a uzpůsobil tak, aby podléhal pouze prezidentovi. Stal se z něj hlavní vyšetřovací úřad v zemi přebírající pravomoci ministerstva vnitra a policie připomínající jeden z bývalých výborů KGB.

Od dob Stalina došlo v Rusku k několika čistkám ve vlastních řadách. V roce 1982 po smrti Brežněva vyhodil šéf KGB Vitalij Fedorčuk na 160 tisíc lidí v rámci ministerstva vnitra, aby zachoval kontrolu nad svým úřadem i ministerstvem.

Čtěte také: Z Moskvy jedou na Ukrajinu stovky kamionů. Je to humanitární pomoc, tvrdí Rusko