Klaus: Žena na kole, s kočárkem a třemi dětmi? Agresivní symbol
"Já Berlín nějak necítím"
NOVÉ
Bývalý prezident Václav Klaus o sobě dal opět vědět svými úvahami na téma problémů současného světa. Tentokrát zabrousil do počátku června, kdy se v Berlíně účastnil debaty o migraci. Ve svém příspěvku na webu Klaus.cz rozebíral, že se mu v Berlíně nelíbilo, protože je zelený, baťůžkářský a cyklistický. Ženu na kole s kočárkem a třemi dětmi pak nazval agresivním symbolem „feministického, zeleného, rovnostářského pohledu na svět“.
Václav Klaus byl na návštěvě Berlína na na debatě spolku, „který formálně nemá s AfD nic společného“, rozebíral znovu migraci ale i zelenou politiku nebo rovnost muže a ženy.
„Našel jsem tam vlídné, souhlasné publikum, radující se z toho, že někdo z ‚velké politiky‘ má názory, které jsou jim blízké. V Německu prý nikoho takového nemají,“ chlubí se na webu Klaus a jal se množstvím přívlastků popsat podle něj dvě strany barikády. „Na straně jedné, a to je moje strana, stojí svoboda, demokracie, suverenita národních států, patriotismus (či vlastenectví), cesty do ciziny a pobyty v cizině místo migrace, Hayek a freiburgská škola (německých ordoliberálů). Tato strana je relativně tichá, mírumilovná, zdvořilá a ochotná k diskusi. Na druhé straně, a to jsou oni, je politická korektnost, multikulturalismus, masová migrace, paní Merkelová, pánové Juncker a Schulz, nedobrovolná a nespontánní unifikace, centralizace, harmonizace a standardizace Evropy, kontinentalismus a kulturní marxismus frankfurtské školy. Tato strana je autistická, arogantní, agresivní a monologická.“
Bývalému prezidentovi vadí řada záležitostí včetně větrných elektráren. „A ještě jednou mimochodem, při psaní této řádky těchto zápisků v autě mezi Berlínem a Prahou jsem pozvedl oči a polekal se obrovského pole obřích strašidel – desítek novodobých větrných mlýnů (symbolů zeleného náboženství),“ míní Klaus.
„Berlín je zvláštní kosmopolitní město, já ho ale nějak necítím a nemusím. Mému pohledu na svět neodpovídá. Je zelené (ideově), je batůžkářské (pro mne je to nešťastný symbol revolučního zvratu šedesátých let), je cyklistické (berlínská rovina tomu nahrává, ale do měst patří auta, nikoli cyklistika), je podivně – svou architekturou – moderní (měl k tomu svou vybombardovaností nadstandardní volný prostor), je tak nějak násilně či chtěně (či „že se to patří“) kulturní v podivném post-modernistickém stylu,“ rozebral Václav Klaus svůj pohled na německé hlavní město.
Ve své vzpomínce několikrát zopakoval, jak AfD šlape na paty tradičním německým stranám včetně CDU Angely Merkelové, což se prý nelíbí extrémní levici. Na závěr přidal poznámku. „A nakonec jedna – opět zdánlivá – maličkost, která je však přímo symbolem nového feministického, zeleného, rovnostářského, po německu sport velebícího pohledu na svět. V ranní berlínské dopravní špičce (a dopravním chaosu tisíců aut a kol jsme dali přednost chodkyni a téměř ji srazil vedle nás rychle jedoucí cyklista, který jí přednost nedal) proti nám jela na kole žena, která měla v jakémsi kočárku před sebou dvě malé děti a na prsou dítě třetí. To není výraz zoufalé sociální situace této ženy, to je od ní záměrná agresivní symbolika. Skoro se bojím na závěr říci, že právě tato momentka je pro mne shrnujícím symbolem této mé krátké návštěvy Berlína,“ uzavřel Václav Klaus.
