Národní galerie představí vizionáře i outsidera Zdenka Rykra

Na jedné straně outsider umělecké komunity, na straně druhé průkopník a inovátor na poli propagační grafiky. I tak se dá shrnout postava prvorepublikového umělce Zdenka Rykra, jehož díla od pátku 27. května představí Národní galerie v Praze na výstavě Zdeněk Rykr a továrna na čokoládu. Autorova tvorba kolísala mezi řadou stylů od expresionismu přes kubismus, novoklasicismus až k surrealismu.

„Zdenek Rykr přitahuje rezignací na konkrétní výtvarný styl i oscilací mezi volnou a komerční tvorbou. Jako jednadvacetiletý student dějin umění a archeologie dostal nabídku od rozmáhající se čokoládové továrny. Pro značku Orion pak úspěšně tvořil až do roku 1939. Rykr byl přesvědčen, že dobrá a kvalitní reklama může kultivovat vkus diváka i veřejný prostor,“ říká autor výstavy Vojtěch Lahoda.

Rykr předurčil vizuální podobu sladkostí, bonbonů a čokolády Orion-Maršner, později Orion, je autorem legendární čokoládové hvězdy i obalu tyčinky Kofila, který se s dílčími změnami zachoval dodnes. Firma díky umělcově tvorbě získala řadu prestižních cen na světových výstavách. Rykr ovšem nebyl pouze vynikajícím grafikem – pro značku redigoval časopis Čokoládový svět a podílel se třeba i na prezentaci cukrovinek přímo v obchodech.

Zdenek Rykr tvořil i pro další značky tehdejší doby jako byly Čedok, Káva Kulík, Palaba Slaný, německá automobilka Horch, Dr. Zátka, Škoda nebo Baťa. Vedle toho se věnoval i volné tvorbě – malbě, kresbě, karikatuře, ale také žurnalistice – podílel se na tvorbě satirického časopisu Trn, psal fejetony a byl redaktorem časopisu Domov a svět.

„V oblasti volné tvorby se výstava soustředí na Rykrovo dílo v kontextu českého umění – především na výběr zásadních momentů, jenž měly vliv na další vývoj tuzemského umění,“ uvádí Lahoda. Již v roce 1921, jakožto samouk a student, vystavoval se slavnými Tvrdošíjnými, ve 30. letech vystavoval v Paříži v Salónu Nadnezávislých. V roce 1937 se výrazně podílel na expozici Lázeňství v Československém pavilónu od architekta Jaromíra Krejcara na Světové výstavě v Paříži. Výstava poukazuje také na Rykrovo přátelství s Jaromírem Funkem nebo na okrajové surrealisty kolem Jindřicha Chalupeckého jako byli František Hudeček nebo František Janoušek.

Důležitou roli sehrály v Rykrově životě i tvorbě časté změny bydliště – z rodné Chotěboře se stěhoval do Kolína, Chyše, Prahy, Paříže, působil také ve Španělsku. Neustále cestoval, od Německa a Belgie až po Řecko a Rhodos. V jeho životě sehrála osudovou úlohu železnice. Narodil se na chotěbořském nádraží, na kolínském nádraží nějakou dobu žil a mnoho času strávil ve vlacích na trase Praha–Kolín a Praha–Paříž. V roce 1934 namaloval takřka manifestační obraz malé prázdné nádražní čekárny Pryč!, podle něhož pojmenoval vlastní výstavu v roce 1934. Rykr svůj život ukončil dobrovolně pod tlakem nacistické okupace v roce 1940 skokem pod vlak na železniční trati pod Barrandovem.

Výstava v Národní galerii představuje obsáhlý soubor Rykrových obrazů, soch, kreseb a dalších výtvarných technik, stejně jako desítky grafických prací a materiály dokumentující umělcův pracovní i soukromý život. Navzdory řadě úspěchů byla Rykrova tvorba za jeho života tvrdě kritizována. „Je zajímavé sledovat, jak byla Rykrova díla aktuální tehdy a jak jsou stále aktuální dnes. Pevně věřím, že výstava umožní pochopit výraznou aktuálnost Rykrova projevu, který byl ve své době považován za laboratorně experimentální a nesrozumitelný,“ dodává kurátor výstavy.

Vedle tradičních komentovaných prohlídek či výtvarných dílen a programů pro školy proběhne i několik speciálních akcí inspirovaných umělcovým životem – třeba prohlídka výstavy a ilustrované vyprávění umělce Pavla Ryšky. V úterý 14. června proběhne slavnostní vyhlášení soutěže pro designéry o návrh limitované edice tyčinky Kofila spojené s přednáškou o reklamní tvorbě a marketingových strategiích vytvářených Zdenkem Rykrem pro čokoládovnu Orion. Výstava ve Veletržním paláci potrvá do 28. srpna.