Agitka nebude? Rusové snímek o srpnu 1968 ČT nepůjčí
Obhajoba invaze
Česká televize nakonec neodvysílá kontroverzní ruský dokument Varšavská smlouva, odtajněné stránky. I když zhruba před měsícem a půl zahájila jednání o nákupu práv k dokumentu, který odvysílala ruská státní televize, teď se ukázalo, že televize práva neprodá. Na svém Facebooku o tom ve čtvrtek informoval šéf programu ČT Milan Fridrich. Dokument byl kritizovaný za zkreslování invaze v roce 1968 do Československa.
„Vážení, jak jistě víte, tak jsme před měsícem a půl zahájili jednání o nákupu práv k silně kontroverznímu ‚dokumentu‘ ‚Varšavská smlouva‘, který vysílala Ruská TV. Byl o podivné interpretaci srpna 1968 a následném vpádu vojsk k nám. Chtěli jsme jej odvysílat 21. srpna. Při jednáních Ruskou TV zastupuje společnost ‚Sovtelexport‘, která nám po vleklé korespondenci sdělila, že Ruská TV nám práva k pořadu neprodá, a titul stáhla ze svého katalogu. Asi se lekli publicity, kterou vysílání dokumentu na ruském kanálu v ČR vyvolalo,“ napsal Fridrich na sociální síti.
Prozradil zároveň, že Česká televize už našla náhradu, dokument Invaze 1968. Ruský pohled: „Jde o dokument Josefa Pazderky, který nabízí unikátní výpovědi sovětských vojáků, novinářů i disidentů o srpnu 1968. Představuje i sovětské archívní týdeníky, referující o invazi do ČSSR.“
Dokumentární film o „odtajněných stránkách“ dějin Varšavské smlouvy vysílala ruská státní televize Rossija 1 v květnu. Podle jeho tvůrců byl pakt obranným spojenectvím bránícím sovětské spojence před „agresivní“ Severoatlantickou aliancí. V tomto duchu televize obhajovala i invazi do Československa v srpnu 1968, která podle stanice představovala „skutečně vážnou zkoušku sjednocených ozbrojených sil Varšavské smlouvy“.
Čtěte také: Ruská státní televize obhajuje invazi do ČSSR
Dokument kritizovali nejen čeští politici a osoby veřejného života, ale i historici, podle nichž jde o návrat k propagandistickým metodám Sovětského svazu. Kvůli filmu se tehdy dokonce sešel ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) s ruským velvyslancem Sergejem Kiseljovovem.