USA odstupují z Transpacifického partnerství, rozhodl Trump
Transpacifické partnerství
AKTUALIZOVÁNO
Nový prezident Spojených států Donald Trump již plní některé ze svých předvolebních slibů. V pondělí podepsal exekutivní příkaz o odchodu Spojených států z Transpacifického partnerství (TPP). Obchodní dohodu 12 tichomořských zemí vláda Baracka Obamy uzavřela před rokem, Kongres USA dokument ale ještě neratifikoval.
Trump odstoupení od smlouvy TTP sliboval už během své volební kampaně s tím, že ji nahradí dvoustrannými dohodami. S evropskými partery hodlá vyjednávat i o Transatlantické obchodní a investiční úmluvě (TTIP) mezi Evropskou unií a USA, vůči níž má výhrady.
Trumpův pondělní krok je spíš formální, protože americký Senát TTP neratifikoval. Podle agentury AP experti ani neočekávali, že by horní komora Kongresu TTP ratifikovala, protože mezi Američany panuje obava ze ztráty pracovních míst.
Tuto obavu během volební kampaně dával silně najevo i Trump, který v pondělí odstoupení od smlouvy doprovodil slovy „Velká věc pro americké pracující!“. Před volbami několikrát opakoval, že má velké výhrady i vůči severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA) a vůči členství Číny ve Světové obchodní organizaci (WTO). Ubírají prý Američanům pracovní místa.
Abe: TPP nemá bez USA smysl
K dohodě (TPP) dospěly Spojené státy, Japonsko a dalších deset významných zemí kolem Tichého oceánu v říjnu 2015 v Atlantě. Dohoda, zahrnující i Brunej, Malajsii, Vietnam, Singapur, Austrálii, Nový Zéland, Kanadu, Mexiko, Chile a Peru, pak byla podepsána byla únoru 2016 na Novém Zélandu. Smlouva však zatím není ratifikována. Už vloni v listopadu nicméně japonský premiér Šinzó Abe konstatoval, že TPP bez účasti USA nemá smysl. Představitelé jiných zapojených zemí nicméně veřejně hovořili o možnosti dojednat TPP bez americké účasti.
Dohoda TPP měla omezením či odstraněním cel a dalších obchodních překážek uvolnit vzájemný obchod a stanovit společné standardy v mnoha oblastech, od práv zaměstnanců až po ochranu životního prostředí. USA, Mexiko, Kanada a Japonsko se kromě toho mezi sebou například dohodly na pravidlech, která určují, jak velká část vozidla musí být vyrobena v rámci účastnických zemí TPP, aby se na něj mohl vztahovat bezcelní status.
Signatáři se například zavázali k dodržování Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy divoké flory a fauny (CITES), která přísně zakazuje obchod s ohroženými druhy zvířat nebo rostlin. Přísné jsou i pasáže věnované ochraně duševního vlastnictví.
Čína, která má druhou největší ekonomiku na světě, součástí dohody není. Spekulovalo se sice o jejím zapojení v budoucnu, nyní se ale Peking snaží v Asii prosadit svou vizi takzvaného Regionálního všeobecného ekonomického partnerství (RCEP), které by nezahrnovalo americký kontinent.
Akcie ve Spojených státech ukončily první den nového týdne se ztrátou. Trhy tak reagovaly na první kroky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa, které potvrdily ochranářský postoj v zahraničním obchodu.
Index Dow Jones oslabil o 27,40 bodu, tedy 0,14 procenta, na 19.799,85 bodu. Širší index Standard & Poor‘s 500 klesl o 6,11 bodu, čili 0,27 procenta, na 2265,20 bodu. Index technologického trhu Nasdaq se snížil o 2,39 bodu, neboli 0,04 procenta, na 5552,94 bodu.
