Z úřadu Marksové pokusný králík. Zkoumá se rovnoprávnost

Příklady táhnou, domnívá se ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Jelikož chce prosadit, aby i ženy byly součástí vedení firem, zapojila svůj rezort do pokusu sociologického ústavu. Od září, pokud se metody na ministerstvu osvědčí, začnou do úřadů a firem proudit návody, jak zrovnoprávnit v zaměstnání muže a ženy, a navíc jim pomoci skloubit práci s rodinou.

Podle hlavního poradce ministerstva práce a sociálních věcí Václava Klusáka má ministerstvo už nakročeno k naprosté rovnováze počtu mužů a žen ve vedení. „Došlo k přirozené politické obměně maskulinního vedení, které bylo na ministerstvu například za Jaromíra Drábka,“ řekl Klusák na konferenci sociologického ústavu. Konference se týkala vytvoření metodiky, návodu pro zavedení rozmanitosti zaměstnanců, nejen mužů a žen, ale také například cizinců či hendikepovaných, a slaďování pracovního a soukromého života na pracovišti.

Rovnoprávnost Češi moc neřeší

Ministryně Michaela Marksová (ČSSD) si nechala od Sociologického ústavu AV ČR vypracovat zprávu o diverzitě svých 780 zaměstnanců a také šetření rovnosti odměňování žen. „Oproti předchozím letům došlo k vyššímu zrovnoprávnění na vedoucích pozicích,“ chválil rezort Klusák, který na konferenci Marksovou zastupoval. „V nejvyšších liniích je poměr mužů a žen padesát na padesát,“ dodal Klusák.

Přesnější čísla přinese až výše zmíněný audit, ale již na první pohled je patrné, že poměr počtu žen a mužů není tak rovnoprávný, jak Klusák na konferenci prezentoval. Pozici náměstků totiž na ministerstvu obsadilo šest mužů a tři ženy. Odbory pak řídí čtrnáct mužů a devět žen. Opačný problém, který uznal i Klusák, je pak například na úřadech České správy sociálního zabezpečení či na úřadech práce, kde je 99 % žen, zbylé procento pak tvoří muži ve vedoucích pozicích.

Alena Křížková, která projekt diverzity na pracovišti a slaďování osobního a pracovního života vede, si postěžovala, že v českých firmách a celkově ve společnosti různorodost na pracovišti nikdo příliš neřeší. Pokud firmy přistoupí na to, že zaměstnávají více žen, nebo naopak mužů, cizinců či hendikepovaných, očekávají podle Křížkové rychlé ekonomické zisky, které se mají dostavit s kreativitou a inovacemi ve smíšených pracovních týmech. Pokud tomu tak není, nastává zklamání a návrat do starých kolejí.

Křížková však uznala, že pokud se bude na pracovištích diverzita příliš nutit, může to mít i negativní dopady. Dojít tak podle ní může ke snížení soudržnosti pracovního kolektivu, mohou vznikat konflikty a nedorozumění. Křížková varovala také před ponižováním, diskriminací a sexuálním obtěžováním.

Ministerstvo vzorem všem

Ministerstvo se jako pokusný králík do zkušebního projektu zapojilo. Výsledkem bude vytvoření ministerstvem uznané metodiky, jak skloubit pracovní a soukromý život na pracovišti a mít různorodé zaměstnance. Pokud se pokusy aplikovat metody na ministerstvu osvědčí, bude je ministryně šířit od září dál do úřadů.

Podobně jako příklad ostatním už funguje při ministerstvu dětská skupina, tedy alternativa školky, za kterou se Marksová bije a doufá, že zákon o těchto skupinách začne platit od ledna 2015. Firemní školky, dětské skupiny a koutky na pracovištích jsou totiž jednou ze strategií, jak mohou především ženy chodit do práce, i když mají malé děti. Dalšími návrhy jsou sdílená pracovní místa, flexibilní pracovní doba nebo zkrácené pracovní úvazky.

„Výzkumy ukazují, že diverzita má pozitivní dopady, pokud je doprovázena podporou slaďování pracovního a soukromého života,“ upozornila Křížková, proč je nutné, aby na pracovištích mysleli i na to, že když přijmou ženy, musí počítat i s tím, že mají nebo budou mít rodinu.