Zeman jako kůl v plotě. Euro teď nikdo nechce
1
Prezident Miloš Zeman opět nastoluje otázku přijetí eura. Na neděli pozval do Lán premiéra Sobotku, ministra financí Babiše a guvernéra České národní banky Singera. Prezident s nimi chce probrat, jak urychlit proces vstupu České republiky do eurozóny.
Nutno však říci, že prezidentova role je v celé věci spíše symbolická. Chtít do eurozóny může, ale nemá potřebné páky, aby takovou věc realizoval či alespoň reálně popostrčil. Do značné míry symbolická bude také účast guvernéra centrální banky. ČNB dlouhodobě – a správně – deklaruje, že přijetí eura není záležitostí ekonomickou, ale politickou. Zásadní impuls ke vstupu do evropské měnové unie musí dát vláda. Klíčovými hybateli jsou tedy Sobotka a Babiš.
Čtěte také: Zeman chce rychlé přijetí eura. Babiš i Singer míří do Lán
Oba dva čtou průzkumy veřejného mínění. Vědí, že euro si přes osmdesát procent Čechů nepřeje. To je podstatná část elektorátu. Budou si potenciální voliče chtít nahněvat překotnou snahou o přijetí jednotné měny? Těžko. V tomto volebním období určitě žádné zásadnější kroky vlády vstříc euru nečekejme.
Nejde jen o náladu voličů, ale i o objektivní argumenty. Často se cituje příklad Slovenska, kterému prý euro nyní pomáhá dohánět ČR. Ivan Mikloš, někdejší slovenský ministr financí, za doháněním vidí mnohem spíše dopady liberalizujících reforem Dzurindovy vlády z prvních let tohoto milénia. Guvernér Singer zase upozorňuje na to, že vstup do eurozóny se neprojevil v nárůstu přímých zahraničních investic směřujících na Slovensko v porovnání s Českem. Žádný takový nárůst nezaznamenalo kupříkladu ani Finsko, v porovnání se Švédskem, když do eurozóny vstoupilo.
