Poděkujte za váš iPhone čínským děvčatům

Do kin přichází nový film o charismatickém Stevu Jobsovi. Do našich kin vtrhne životopisné drama režírované Dannym Boylem 12. listopadu 2015. Není to první a asi ani poslední film o Jobsovi. Vyšla o něm i řada knih a stále vycházejí nové. Co udělalo z tohoto vynálezce a podnikatele ikonu? Průlomové inovace? Závratný úspěch? Nebo snad předčasná smrt?

Fenomén jménem Jobs

Kdo zná Dennise Ritchieho nebo Douglase Engelbarta? Mimo okruh odborníků jejich jména asi jen málokomu něco řeknou. A přesto tihle muži změnili náš komputery prošpikovaný svět. Dennis Ritchie byl kromě jiného klíčovým mužem při vývoji softwaru potřebného pro vznik internetu. Engelbart změnil počítače k nepoznání tím, že vynalezl ovládání myší a další dnes zcela samozřejmé náležitosti každého počítače, chytrého telefonu či tabletu.

A kdo nezná Stevea Jobse? Takového člověka aby v poledne s lucernou pohledal. „Jak je to možné?“ ptá se americký sociolog Thomas Streeter z University of Vermont ve studii publikované ve vědeckém časopise International Journal of Communication. Kde jsou kořeny světové posedlosti Stevem Jobsem?

„Jobs je jistě velmi zajímavá postava,“ připouští Streeter. „Ale kdybychom si měli vybrat k vyprávění něčí životní příběh na základě důležitosti jím učiněných objevů nebo obchodní inovativnosti, pak bychom museli vyprávět příběhy úplně jiných lidí.“

Streeter uvádí jako příklad takových příběhů právě životní story Ritchieho či Engelbarta.

„O obou lze prohlásit, že vynalezli důležitější věci než Steve Jobs,“ pokračuje Streeter. „Ale kde jsou hollywoodské velkofilmy, dokumentární filmy a bestselerové životopisy o Ritchiem, Engelbartovi a desítkách dalších autorů zcela zásadních vynálezů, jejichž přínos pro dnešní svět byl mnohem zásadnější než přínos Stevea Jobse? Musí existovat nějaký důvod, proč je příběh Stevea Jobse už od 80. let vyprávěn znovu a znovu a proč se o mužích, jako byl Ritchie a Engelbart, mlčí?“

Streter se domnívá, že příčina posedlosti Jobsem leží přímo v našich hlavách, v kultuře, kterou vyznáváme.

Byronizace světa

„Milujeme příběh Stevea Jobse, protože milujeme příběh o chlápkovi, který se postavil proti konvencím, šel za svým snem a povedlo se mu tak zbohatnout,“ říká Thomas Streeter.

V zájmu velkých společností, jako je Apple, Google, Microsoft a mnoho dalších, je spojení drsné reality současného světa s romantickými představami. Streeter hovoří o „zbyronovatění“ jinak tvrdě fungujícího světa byznysu. Je přesvědčen, že se dokážeme nadchnout znovu a znovu vyprávěným příběhem Stevea Jobse ze stejných důvodů, z jakých upadali počátkem 19. století čtenáři do vytržení nad osudy hrdinů z romantických básní George Gordona Byrona. Romantika táhne.

Velké průmyslové firmy tvoří nedílnou součást našeho světa už déle než století. A stejně dlouho si lidé kladou otázku, zda jsou tyto firmy z principu dobré nebo naopak špatné. Odpověď se hledá jen obtížně. Na jedné straně pro nás nadnárodní koncerny vyrábějí spoustu užitečných věcí – počítače, auta, telefony či mikrovlnné trouby. Na druhé straně mnohé z nich znečišťují životní prostředí, využívají dětskou práci, korumpují politiky a tahají ze zákulisí za nitky ve státech po celém světě. Řada lidí cítí k těm to firmám a jejich praktikám nechuť, odpor či dokonce nenávist.

Velké firmy dlouho působily jako neosobní, anonymní subjekty bez tváře. Jedním ze způsobů, jak nahlodat či dokonce zlomit odpor veřejnosti, spočívá ve vytvoření představy, že velké firmy jsou dílem jedinečných osobností. Kapitáni velkých firem si dnes pěstují svou image a předkládají veřejnosti své romantické osobní příběhy zpracované profesionálními žurnalisty, spisovateli či filmovými dokumentaristy. Kladní hrdinové už se nevyrábějí PR agenturami jen pro kariéru v politice, ale také pro kariéry v byznysu. Romantický obal velkopodnikání podle Streetera otupuje ostří odporu veřejnosti a ladí nás na pozitivní vlnu.

„Váš iPhone by neexistoval bez práce čínských děvčat, která ho za velmi nízkou mzdu smontovala,“ říká Streeter. „Neexistoval by bez mezinárodních dohod a vládních politik, které vytvářejí pro takovou práci podmínky. Neexistoval by bez milionů řádků softwaru napsaného za dlouhá desetiletí programátory roztroušenými po celé planetě, ať už pracovali pro Apple nebo ne. Neexistoval by bez komplikovaného systému mezinárodního finančnictví, bez kontejnerové dopravy a mnoha dalších věcí. Je to příšerné, ale v nitru každého iPhonu je v určitém slova smyslu uložena politika komunistické strany Číny. Těžko se o tom mluví na veřejnosti. Ale to není důvod, aby se o tom mlčelo.“

Měli bychom číst knihy o Stevu Jobsovi? Měli bychom zajít do kina na nový film o byronovském hrdinovi 21. století? Streeter není proti. „Jen nezapomeňte, že tenhle film není o tom, jak se řídí firma. Podobně jako Shakespearův Hamlet není o tom, jak se vládne království. A pak si to užijte. Slyšel jsem, že je to skvělý film,“ doporučuje americký sociolog.