Řecký stratég: Vedeme válku nervů. Kdo mrkne, prohrál

Jako kdyby v mezinárodní politice nebylo dost vzruchu, stupňuje se v posledních dnech drama mezi vládou Řecka a jeho věřiteli. V Aténách od února vládne radikálně levicová federace politických stran Syriza, která se posledních pět roků profilovala na kritice úsporného programu vnuceného Řecku zbytkem EU výměnou za půjčky, které ho zachraňovaly před platební neschopností. Část půjček musí vláda tzv. refinancovat průběžně – jenom v květnu to bude téměř miliarda, v červnu další 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu.

Množí se zprávy, že vládě Alexise Tsiprase už dochází hotovost, a ocitá se tak před nezáviděníhodným dilematem: buď splátky věřitelům, nebo včasná výplata penzí a mezd ve státním sektoru. Důležitý muž Syrizy, ekonom a koordinátor mezi stranickým vedením, poslaneckou frakcí a vládou Teodoros Paraskevopoulos ale čtenářům Týdeníku Echo radí brát zprávy světových novin jen jako součást propagandistické války.

Uznává, že situace kritická skutečně je, ale do tuhého prý půjde až od června. Ledový klid projevoval Paraskevopoulos i jinak. Během rozhovoru v kavárně u Schliemannovy vily v centru Atén doléhal na zahradu za vilou čím dál větší křik a detonace z jednoho protestního shromáždění na nedalekém hlavním náměstí Syntagma, které politik suše komentoval slovy „přiostřuje se“ nebo „tohle je slzný plyn“.

Co se Syrize zatím povedlo vůči EU a MMF vyjednat ohledně dluhu Řecka?

Povedlo se celou záležitost politizovat. Nedá se pořádně mluvit o finančněpolitických otázkách, dokud se nedohodneme na makroekonomickém rámci. Kromě toho se taky povedlo aspoň změnit postavení Trojky, když už se nám nepodařilo se jí zbavit. Před Syrizou se vždycky dohodl úsporný program, tři představitelé MMF, Evropské komise a Evropské centrální banky přijeli, usedli na ministerstva a vykonávali téměř právo veta. Tsiprasova vláda jim řekla: takhle to dál nejde, máte právo pouze na informace. Nemáte právo podávat návrhy. Sbírejte data a pak je předkládejte svým nadřízeným. A s těmi se potom naše vláda může dohadovat na politice. Tak například i Tsipras se zavázal k primárnímu rozpočtovému přebytku, který je sice na třetině toho původního, ale důležité je, že o tom, jak přebytku docílíme, si rozhodujeme sami. Tudy probíhá základní linie sporu a zatím není rozhodnuto.

A kdy se definitivně ukáže, kdo tahá za kratší provaz? Podle některých odhadů nejpozději v květnu.

Teď bezprostředně se nic nerozhodne, myslím, že takhle to bude pokračovat aspoň do léta. Řecko je dnes jediná země na světě, jíž se podařilo plnit svoje závazky na finančních trzích, aniž by si muselo půjčovat nové peníze. Už od loňského června. Je to velmi těžké, ale dokázali jsme to. Jak dlouho to ještě dokážeme, nevím. Vycházím z toho, že není v ničím zájmu, abychom padli. Schäuble (německý ministr financí – pozn. red.) před časem řekl v parlamentní rozpravě, sice o Portugalsku, ale platí to i pro Řecko, že to je jak za studené války. Stojíme proti sobě, hledíme si do očí, a kdo první mrkne, prohrál. Válka nervů. Poznáte ji i na tom, že kdykoliv se jednání dostanou do kritické fáze, začíná intenzivní propagandistická válka.

Celý rozhovor čtěte v aktuálním vydání Týdeníku Echo.