Kauza pomník okupaci 1968: Kreml zkouší, co mu dovolíme

kauza echo24

Kauza pomník okupaci 1968: Kreml zkouší, co mu dovolíme
Odhalení pomníku ruským "internacionalistům" se zúčastnili vedle zástupců ruských krajanských spolků také bývalí členové československé armády Foto: Ruské středisko vědy a kultury v Praze
1
Domov
Sdílet:

Vztyčením pomníku okupantům z roku 1968 v Praze někdo sonduje, jak bude česká společnost reagovat, míní potomek ruských emigrantů Alexej Kelin. Pomník sovětským „internacionalistům“, odhalený minulý měsíc na pražských olšanských hřbitovech, není podle něj výrazem bohorovnosti těch, co si neuvědomují, co dělají. O odhalení pomníku informovalo ECHO24.cz.

Že jde naopak o cílenou akci, je přesvědčen Kelin, který pochází z rodiny ruských bělogvardějců. Jeho otec utekl do Prahy před bolševickou revolucí z roku 1917. „Když jsem o plánu veteránů z afghánské války postavit v Praze pomník sovětským „mírotvorcům“ slyšel před časem poprvé, myslel jsem si, že jde pouze o jejich hloupost  - že netuší, jaké asociace v Česku mohou vyvolat,“ říká Kelin. Pojem „internacionalista“ totiž v Rusku zahrnuje třeba i vojáky, kteří poskytli „bratrskou pomoc“ Československu v roce 1968.

„Ale pak jsem si uvědomil, že ten pomník je spíše sondou, co si dnes jisté ruské organizace mohou v Česku dovolit a jak na to bude reagovat česká společnost a zdejší úřady,“  prohlašuje Kelin, který je jedním z kandidátů do rady pro národnostní menšiny při české vládě (noví členové rady budou jmenováni v příštích týdnech).

Žulový pomník byl postaven v blízkosti hrobů ruských emigrantů, kteří utekli před bolševickým terorem. Podle Kelina jde o úmyslnou provokaci. Památník má také trochu jiný nápis v češtině (Na památku padlým v mírových misích a v novodobých válečných konfliktech) než v ruštině (Věčnou památku a slávu padlým vojákům internacionalistům a mírotvorcům).

Kelin je přesvědčen, že akce je koordinována – většina krajanských spolků je totiž řízena ruským velvyslanectvím v Praze.

Protiváha: Pomník obětem Lidových milicí

„Sonda? Že se někdo snaží podstrčit lakmusový papírek, co se bude dít, není zcela vyloučeno,“ říká bývalý šéf BIS Jiří Růžek k možným aktivitám ruských tajných služeb. „Ale nevím, jestli by na to šli zrovna přes pomník. Navíc když vidíte ten názorový binec, kdy každý z politiků má na postoj k Rusku jiný názor, relevantní závěry z toho nikdo nevyvodí.“

Za vrchol nevkusu postavit sovětský pomník u hrobu bělogvardějců považuje historik Lukáš Cvrček. „Zároveň bych byl ale proti, aby přišla policie a desku odstranila. Lepší je, když se věc medializuje a lidé si třeba rozmyslí, jestli příště volit třeba senátora Doubravu, který u odhalení byl,“ říká Cvrček. Podle něj by měli Češi jako protiváhu spíše zlepšit výuku dějepisu na školách nebo stavět víc pomníků svým padlým a hrdinům. „Já třeba zakládám sdružení, které chce vybudovat pomníky lidem zastřeleným Lidovými milicemi v srpnu 1969,“ říká Cvrček.

Písničku Karla Kryla připomíná Štěpán Hulík, scénárista Hořícího keře, filmu o Janu Palachovi. „Nikogda nezabudem, zpíval Kryl. Asi by se divil, jakým způsobem se jeho slova naplnila,“ říká Hulík. „Byť řada sovětských vojáků vůbec netušila, že nepřijela bojovat s kontrarevolucí, ale okupovat svobodnou zemi, stavět jim dnes pomník je jako plivnout do tváře všem, kterým okupace a její následky nezvratně zničily život, popřípadě v srpnu 68 zahynuli,“ dodává Hulík.

„Lhostejní úředníci“

Ruské středisko vědy a kultury v Praze na svých stránkách uvádí, že vybudování pomníku podpořil mimo jiné pražský magistrát či ministerstvo obrany. Obě instituce to odmítají, magistrát ale dodává, že proti existenci památníku nic nemá. „Na hřbitovní správu byla řádně doložena žádost o pronájem prostoru ke zřízení pietního místa. To bylo následně řádně zaplaceno a s nájemcem byla uzavřena nájemní smlouva,“ tvrdí mluvčí magistrátu Jakub Stadler.

Odstupující místopředseda rady pro národnostní menšiny Igor Zolotarev požádal před dvěma týdny pražského primátora Tomáše Hudečka o odstranění či přemístění pomníku. Hudeček zatím nereagoval a neodpověděl ani na dotazy serveru ECHO24.cz.

„Je smutné vidět, jak lhostejní úředníci volí cestu nejmenšího odporu,“ říká k postoji magistrátu Kelin.

„Ministr obrany si k celé záležitosti vyžádal stanovisko odboru pro veterány, to ale dosud neobdržel,“ říká mluvčí ministra  Martina Stropnického Jan Pejšek. Odhalení pomníku se mimo jiné účastnili čeští důstojníci  ve výslužbě v armádních uniformách.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit