Děsivá reportáž z Ukrajiny: zabíjení a neutuchající palba
VÁLKA V ZEMI NIKOHO
UVNITŘ VIDEO
Ostřelování těžkými zbraněmi, kulometná palba, vylidněné ulice a muži krčící se v troskách rozbořených domů. Tak vypadá všední den v ukrajinské vesnici Šyrokyne, která leží na pobřeží Černého moře a která je jedním z míst, kde i přes dojednané příměří pokračují boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Reportáž z válečné zóny na svém webu zveřejnilo Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL).
Záběry pořízené reportéry Svobodné Evropy částečně potvrzují slova úředníků ukrajinské armády, podle kterých separatisté soustavně ostřelují Šyrokyne artilérií ráže 120–150 mm. Ta přitom měla být podle dohod z Minsku stažena do vzdálenosti 50 kilometrů od frontové linie. Jen během jednoho dne, kdy byli v oblasti reportéři Rádia Svobodná Evropa, byl v důsledku ostřelování těžkými zbraněmi jeden voják zabit a druhý zraněn.
„Má úplně zničenou levou nohu – do zadní strany stehna ho zasáhl šrapnel, myslím si, že skončí s protézou,“ popisuje medik, který si říká „Kobra“, vyhlídky zraněného vojáka. Jeho spolubojovníci ho následně naložili na nosítka a odnesli k připravené „ambulanci“ – obyčejnému terénnímu autu, které slouží k převozu raněných. Sténající muž měl štěstí v neštěstí – sice pravděpodobně bude do konce života invalidou, ale aspoň přežil. Jeho kamarád, který ten den zahynul, tolik štěstí neměl.
Ukrajinští vojáci na palbu separatistů reagují kulometnou palbou. Jeden z mužů k tomu uvádí: „Nepřítel se bojí palby kulometu – když ji slyší, snaží se krýt.
Tuto taktiku ovšem komplikuje fakt, že jednotky věrné Kyjevu se potýkají s nedostatkem munice a válečného materiálu. „Během poslední rotace jsme požádali o přídavek munice,“ vysvětluje do kamery jeden z ukrajinských vojáků s dovětkem, že jejich žádost byla zamítnuta, protože v oblasti „momentálně nejsou žádné vojenské aktivity“. „Řekl jsem jim, ať sem přijdou, sednou si sem a na vlastní oči se přesvědčí, co se tu děje,“ rozčiluje se voják.
Z vesnice Šyrokyne zůstaly po několika měsících neutuchajících bojů jen trosky. Ulice jsou vylidněné, z místních lidí tu nezbyl prakticky nikdo – každý, kdo mohl, odešel. I tak zde ale pokračují tvrdé střety mezi vládními jednotkami, jež podporují dobrovolnické bataliony a Národní garda a proruskými separatisty. Šyrokyne totiž představuje důležitý nástupní prostor pro případnou ofenzivu na Mariupol, o jehož dobytí se separatisté již v minulosti usilovně snažili.
Tvrdé střety v okolí Šyrokyne způsobují to, že se vesnice jako pingpongový míček odráží od obou znepřátelených stran a každou chvíli se nachází pod kontrolou někoho jiného. Již podle dubnových zpráv ve vesnici zůstalo pouhých 34 obyvatel z původních 1100. Boje ve vesnici ustanou jen tehdy, když přijdou na návštěvu inspektoři OBSE. Po jejich odchodu se však vždy rozhoří znovu. V jednom případě „příměří“ v Šyrokyne vydrželo jen 43 minut.
