Ukrajinská vesnice jako pingpongový míček. Šyrokyne střídá správce
Země nikoho
NOVÉ
Po únorových dohodách z Minsku se na východě Ukrajiny z větší části přestalo bojovat. Jsou však úseky fronty, kde i nyní dochází k větším srážkám mezi vládními vojsky a proruskými separatisty. Jedním z těch míst je vesnice Šyrokyne, která se jako pingpongový míček odráží od obou znepřátelených stran a každou chvíli je pod kontrolou někoho jiného.
Vesnice Šyrokyne leží na pobřeží Černého moře a je to důležitý bod v postupu na Mariupol, o jehož dobytí se separatisté dlouhodobě snaží. Ukrajinské vládní síly tomu chtějí za každou cenu zabránit, a proto se tato vesnice, kterou jen stěží najdete na mapě, stala v posledních měsících místem tvrdých bojů. Několikrát se přitom změnili i její správci – v jednu chvíli ji kontrololují separatisté, jindy zase vládní vojska.
V důsledku bojů a zejména ostřelování těžkými zbraněmi byla velká část vesnice zničena. Každý, kdo mohl, obec opustil a z 1100 lidí, kteří zde žili dříve, jich tu zůstalo jen 34. Z kdysi malebné černomořské vesničky se tak stala země nikoho. „Potřebujeme něco, co by nám umožnilo v noci spát, nějaké léky, prášky na spaní – cokoliv,“ říká místní žena Irina. „Je nemožné se vyspat se vším tím ostřelováním. Ostřelují nás někdy i celou noc,“ dodává.
Meanwhile near Shyrokyne pic.twitter.com/tfPoD96Xda
— Liveuamap (@Liveuamap)
April 17, 2015
Na otázku „Proč neodejdete?“ odpovídají prakticky všichni zbylí obyvatelé jinou otázkou: „A kam bych měl jít?“ Ve vesnici zůstali – tak jako na mnoha jiných místech v Luhanské a Doněcké oblasti – především staří lidé a ti, kterým dělá potíže pohyb. Kromě nich tu zůstal i 13letý Saša. „Je to v pořádku, pokud je tu OBSE, ale stejně nás ostřelují skoro každý den. Zvyknete si na to,“ říká.
Kvůli srážkám mezi separatisty a armádou však netrpí jen lidé. Místní obyvatelé, kteří ve snaze zachránit své životy z vesnice prchají, tu kromě svých majetků nechávají i svoje domácí mazlíčky. Na ulicích se tak bez cíle potuluje spousta koček a psů, kteří umírají hlady. Spolu s vypálenými domy, hromadami sutin a prázdnými nábojnicemi tak spoluutváří atmosféru „města duchů“.
Economic Times: #Ukraine resort town crumbles under frontline shells http://t.co/k14dO4GmZQ #Shyrokyne pic.twitter.com/9SPACpDde2
— UKRAINE TODAY (@uatodaytv)
April 16, 2015
Šyrokyne je tak jedním z mnoha míst, které „testují“ platnost únorových dohod z Minsku. Vojáci ukrajinské armády a podpůrných jednotek si stěžují, že je nepřestávají ostřelovat separatisté a vyšší velení jim nedovolí efektivně vesnici bránit. „Oni na nás můžou střílet, jak chtějí, ale my musíme čekat na rozkazy seshora, abychom byli schopni palbu opětovat,“ svěřil se britskému Independentu Sergej, příslušník dobrovolnického batalionu Donbas.
Jediné chvíle, kdy si místní lidé, ale i vojáci, mohou skutečně oddychnout, jsou ty, kdy přijdou na kontrolu inspektoři Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Výmluvný příklad se stal tento týden, když se její pokusili zprostředkovat setkání mezi ukrajinským generálmajorem a ruským generálplukovníkem. Měli se dohodnout na přerušení palby, ale jakmile se inspektoři OBSE vzdálili z místa, pokračovalo se v boji.
Alexandr Hug, zástupce vedoucího mise OBSE. na Ukrajině připouští, že se s podobnými případy setkává poměrně často a poznamenává, že ostřelování pokračovalo jen 43 minut poté, co inspektoři místo opustili. „Máme důkazy, že obě strany nasadily do boje tanky a že obě strany porušovaly příměří,“ uvedl k tomu.
