Estonci mají strach z Ruska. Ve volbách volili reformisty

Estonci v parlamentních volbách dali najevo, že chtějí směřovat směrem k západu. V klání o parlamentní křesla zvítězila současná vládní středopravá Reformní strana (RE) premiéra Taaviho Roivase. Prorusští centristé se silnými vazbami na Moskvu skončili na druhém místě. Výsledek voleb ukázal, že Estonci mají z Ruska strach a nechtějí skončit jako východní Ukrajina, jak je Rusko narušováním jejich vzdušného a vodního prostoru v posledních měsících stále straší.

Reformisté, kteří chtějí posilovat vztahy se západem ve volbách sice zvítězili s 27,7 porcenty hlasů, ale budou si muset najít nového partnera do koalice. S dosavadními koaličními Sociálními demokraty, kteří skončili třetí, ztratili vládní většinu a premiér Taavi Rovas se po volbách nechal slyšet, že s centristy v žádném případě do koalice nevstoupí.

Obavy Estonců z ruské invaze, které určily výsledek voleb, jsou oprávněné. ,,Estonsko a Lotyšsko by se v každém případě měly bát Ruska, protože neustále utlačují ruské menšiny,“ řekl nedávno Sergej Markov, poradce Vladimíra Putina v rozhovoru pro švédskou televizi.

Centrální strana se silnými vazbami na Putinovu stranu Jednotné Rusko získala 24,8 procent hlasů. Centristé se při volbách spoléhají na etnické Rusy žijící v Estonsku, kteří tvoří celkem 27 procent estonské populace. Ale jen část z nich má estonský pas a může volit. Volební účast byla letos 63,7 procenta voličů, tedy přes 580.000 lidí z 1,3 milionu obyvatel. Rusů žije v Estonsku asi 330 tisíc a 80 tisíc z nich nemá volební právo.

Čtěte také: Moskvu urazily transportéry s vlajkami USA u ruské hranice

Narůstající nebezpečí konfliktu vidí stejně i britský ministr obrany Michael Fallon, který hrozbu ruské invaze v Pobaltí považuje za reálné nebezpečí. Vztahy mezi Estonskem a Ruskem se v posledních měsících vyhrotily, když Rusko začalo narušovat estonský vzdušný prostor svými letouny, které obyvatelům pohraničního města Narva sviští denně nad hlavou.

Nepřátelské vztahy mezi oběma zeměmi zhoršilo i zajmutí estonského agenta zpravodajské služby ruskými pohraničníky na konci roku a k tomu ještě následovné zveřejnění identity agenta, který pro Moskvu přes dvě desítky let pracoval uvnitř estonské rozvědky KaPo.

Estonsko se jako člen NATO ale Ruska zaleknout nehodlá a doufá, že by ho v případném konfliktu ostatní členové NATO bránily, jak jim společná smlouva káže. Dokladem toho je i přehlídka vojenských jednotek NATO na estonský den nezávislosti, která se konala hned u hranic Ruska ve městě Narva. I prezident Toomas Hendrik Ilves je ve vyjádřeních ostrý a ruský postup na Ukrajině přirovnává k německému záboru Sudet v Československu. Estonci z pohraniční Narvy sebejistotu prezidenta již sdílí méně. Bojí se, že Moskva by provokacemi mohla právě tady testovat, zda je NATO skutečně ochotno bojovat i za malé členy, jako je Estonsko.

Čtěte také: USA posílají do Pobaltí těžkou techniku včetně tanků

NATO zatím jejich obavy nepotvrzuje a bere ruskou hrozbu vážně. Na začátku března zahájilo operaci Atlantic Resolve, ve které pošle 150 amerických jednotek do každého ze tří pobaltských států a Polska.