Co bylo dřív, Nagyová nebo Randák?
Je to k nevíře, ale kdyby před rokem neproběhly razie ÚOOZ na úřadu vlády, prohlídky a zatýkání v tzv. kauze Nagyová, pořád by nám ještě vládl kabinet Petra Nečase. Bylo by těsně před volbami nebo těsně po nich. Andrej Babiš by určitě bodoval, ale vzhledem k tomu, že lovil převážně mezi voliči demoralizované pravice, asi ne tolik.
Dnes je Babišova dominance zásadní faktor, který určuje ducha doby, nástup chemicko-potravinářského magnáta mobilizuje další miliardáře, aby vstupovali do politiky nebo aspoň do médií. Vstoupili jsme na cestu, na jejímž konci se z České republiky stane naleštěná Ukrajina.
Bianco šek, který novému establishmentu dává veřejnosti, bude tím delší, čím závažnější se ukáže skutková podstata v kauze Nagyová a vůbec v případech, které za poslední dva roky otevřela policie a dotkla se jimi vysoké politiky. Ale tato úměra snad bude platit i naopak.
Za ten rok stačilo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci odeslat obžalobu v jedné ze tří avizovaných větví „kauzy Nagyová“. Jde o zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování premiérovy manželky a dvou podřízených na úřadě vlády. Podle dostupných informací má Ivo Ištvan hotovou ještě obžalobu ve věci úniku utajovaných informací (materiály BIS, kromě Nagyové je obviněn i tzv. kmotr Ivo Rittig). To je ale větvička, která vypučela, nebo možná byla Olomouckými naroubována až devět měsíců po razii, takže s odpovědí na otázku, zda monstrakce před rokem byla adekvátní, nám nijak nepomůže.
Věc s Vojenským zpravodajstvím má dvě roviny - trestněprávní a politickou, respektive ´lidskou´. V trestněprávní rovině se obhajoba pokusí shodit obžalobu stížností na porušení tzv. práva na zákonného soudce. Odposlechy, vzetí do vazby atd. podepisoval soudce v Ostravě, kam taky byla umístěna část obviněných do vazby. Pokud obhajoba v tomto bodě uspěje, celé řízení se bude muset opakovat, vynesení rozsudku se oddálí třeba o rok a Ivo Ištvan se úspěchu, který nutně potřebuje už teď, jen tak nedočká.
I tak je dnes ale skoro nepředstavitelné, jak by v tomto bodu z politického a lidského hlediska Nagyová a Nečas (protože si ji mezitím vzal) mohli vyjít bez ostudy. I kdyby se obhajobě nějak podařilo přesvědčit soud o tom, že Radku Nečasovou zpravodajci nesledovali, ale naopak jí poskytovali ochranu, pořád tu zůstává sběr kompra na podřízené. To je někde na úrovni vévéček a diktafonů v kabelkách.
Zpravodajské eldorádo
Existují nějaké polehčující okolnosti? Jedna důležitá by se našla. Snad proto, že dnes už se Nečasova éra jeví jako pravěk, zapomínáme, že i paranoia na úřadu vlády mohla být reakcí na cosi. Týdeník Respekt v posledním čísle jakoby mimochodem píše, že pro Nagyovou Vojenské zpravodajství vykonávalo službičky během roku 2012 vícekrát. Kontrolovali jí proti štěnicím kancelář, byt, dokonce i hotelový pokoj na kongresu ODS. Samozřejmě že to vojenští zpravodajci prováděli mimo své kompetence a samozřejmě že subalterní úřednice neměla právo po nich něco takového vymáhat. Ale říct jen tohle by byl přesně onen ištvanovský pohled, který možná zná trestní zákoník a trestní řád, ale ignoruje reálný život.
Například ignoruje skutečnost, že po republice už několik let běhá propuštěný, rozzlobený ředitel rozvědky Karel Randák a rozehrává tu různé zpravodajské hry (Savoy, Toskánsko, odměny Jany Nagyové), občas s pomocí „svých lidí“ pořád aktivních ve službě, občas přímo proti předsedovi vlády. Odměny pro Nagyovou od jejího milence Nečase jsou trapné a banální, aby bývalý šéf tajné služby organizoval rejdy proti premiérovi, je naopak skandální. V Izraeli, jehož tajné služby Randáka fascinují, by generál s takovým stylem trávení zpravodajského důchodu vůbec nemohl existovat.
Dnes už se ví, že tento Karel Randák nějakou dobu pracoval pro Andreje Babiše. Na čem tak asi pro něho pracoval, analyzoval články z novin, nebo veřejné části výročních zpráv BIS? O Andreji Babišovi se traduje, že má mimořádnou slabost pro důvěrné informace. Jeho Agrofert, jak je mezi tuzemskými miliardáři zvykem, disponuje svou bezpečnostní divizí. V listopadu 2011 – zrovna když vstupoval do politiky -, získal Babiš do čela bezpečnostní divize náměstka protikorupční policie Jiřího Veselého. „Je prověřen NBÚ na stupeň tajné,“ pochvaloval si tehdy Babiš. Od té doby se legenda poněkud vyvinula, bezpečnostní divize Agrofertu má prý za úkol zabraňovat zaměstnancům v okrádání firmy. Jasně, takže plukovník Veselý postává ve Vodňanech na vrátnici a ohmatává zaměstnance, jestli si pod bundou nevynášejí kuřecí stehýnka. A v takovém prostředí se tu do loňska vládlo (a možná pořád vládne, zpravodajských skupinek a zájemců bylo a je jistě víc než jen Randák a Babiš.)
Kauza Vojenské zpravodajství je B, zpravodajské eldorádo, které tu spolu s s rozvojem moderních technologií předtím vykvetlo, je A.
