Pomáhá někdo KLDR vyvíjet jaderné zbraně?
Kimovy jaderné zbraně
Britové se domnívají, že pokrok režimu Kim Čong-una v oblasti jaderných zbraní může být způsoben tajnou podporou Íránu nebo možná i Ruska. Jaderný program KLDR zkoumají britští úředníci. Informaci přinesl server The Telegraph.
Britské ministerstvo zahraničí zkoumá, zda “stávající a bývalé jaderné státy“ pomohly Kim Čong-unovi v úsilí postavit jaderné hlavice na raketách. Britové se totiž domnívají, že nepůsobí moc důvěryhodně to, že by takového technologického pokroku dosáhli sami severokorejští vědci.
V centru pozornosti britských úřadů je kromě Íránu i Rusko. Britové se obávají, že někdo mohl KLDR poskytnout vybavení nebo odborné znalosti. Írán mohl nabídnout technologickou pomoc pro severokorejský jaderný program Pchjongjangu, ale i Moskva mohla poskytnout určité know-how. Podle Telegraphu se v tomto smyslu vyjádřil ministr zahraničí Boris Johnson.
„Severokorejští vědci jsou lidé s určitými schopnostmi, ale určitě to nedělají úplně ve vakuu,“ citoval server ministra.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Severní Korea minulý víkend provedla šestý a dosud nejsilnější jaderný test. V poslední době dvakrát odpálila mezikontinentální balistickou střelu Hwasong-14, k níž KLDR podle svého tvrzení vyvíjí jadernou hlavici. Z analýzy letu vyplývá, že pokud bude raketa zdokonalena, může zasáhnout pevninu Spojených států, napsala AP.
Spojené státy v pátek formálně požádaly, aby Rada bezpečnosti OSN v pondělí hlasovala o jejich návrhu nových přísných sankcí proti Severní Koreji. Podle agentury AFP to oznámilo americké diplomatické zastoupení při OSN.
Americký návrh zahrnuje ropné embargo, zákaz dovozu severokorejského textilu, zmrazení majetku severokorejského vůdce Kim Čong-una a návrat severokorejských vyhnanců zpátky do země. Rusko a Čína se v pátek podle diplomatických zdrojů AFP postavily proti všem opatřením kromě zákazu dovozu textilu.
KLDR budovala civilní jaderný program ve spolupráci se Sovětským svazem a s Čínou od 50. let. V polovině 60. let začala usilovat o jaderné zbraně, Moskva i Peking však odmítly asistovat. V prosinci 1985 se Severní Korea připojila ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní (NPT), ale v lednu 2003 od ní odstoupila.
Podle odhadů Mezinárodního institutu pro strategická studia je v aktivní službě až 1 190 000 vojáků a přes šest milionů má status rezervistů a členů polovojenských jednotek.