Monitorovací systém? Babiš se odpovědnosti nevyhne

Snaha ministra financí Andreje Babiše odhrnout od sebe odpovědnost za problém s monitorovacím systémem, na jehož spuštění závisí čerpání 650 miliard korun z evropských fondů, je úsměvná a nevěrohodná.

Problém vyvolal audit jeho náměstka Lukáše Wagenknechta, zaslaný Evropské komisi bez ministrova vědomí, a proti vůli ministerstva pro místní rozvoj. Audit zpochybňuje výběrové řízení na pořízení systému, považuje jej za nefunkční a zakázka je podle něj předražená.

V Poslanecké sněmovně, která se financováním monitorovacího systému zabývala, ministr financí opakovaně zdůrazňoval, že s auditem nemá nic společného. O žádný střet ministerstev pro místní rozvoj a ministerstva financí nejde. Odpovědnost nese předchozí pravicová vláda. Auditoři jmenovaní náměstkem Wagenknechtem jsou nezávislí a odpovídají přímo Evropské komisi.

To je jen alibistický pokus odvádět pozornost jinam. Ministr financí nevysvětlil, jak je možné, že 21 předchozích auditů a znaleckých posudků dospělo k závěru, že výběr monitorovacího systému byl v pořádku. A to i za působení ministryň Věry Jourové a Karly Šlechtové, včetně auditu ministerstva financí z dubna 2014. Ledaže by Andrej Babiš bojoval s „Palermem“ i ve vlastních řadách.

Spor mezi Šlechtovou a Wagenknechtem pokračuje

Spor v ANO nespadl sám z nebe. Otevřela jej Karla Šlechtová na výbušné tiskové konferenci, kdy Wagenknechtův audit označila za špatně odvedenou práci poškozující zájmy České republiky. Zpochybnila jeho závěry jako spekulativní a účelové a podala na něj stížnost.

Samotná ministryně Šlechtová ve sněmovně potvrdila, že tento spor pokračuje. Zopakovala, že audit považuje za neprofesionální. „Pokud se náměstek ministra financí a náměstkyně ministryně pro místní rozvoj domluví na termínu, kdy si vypořádají naši reakci na zjištění auditního orgánu, náměstkyně tam přijde a je jí rvána do ruky finální auditní zpráva bez debaty, tak toto já osobně považuji za silné pochybení. Takto to nemělo být odesláno do Bruselu. My jsme neměli šanci to ovlivnit,“ uvedla doslova.

O důvodech, proč se auditní orgán odmítl výhradami dotčeného ministerstva zabývat, by měla být informována veřejnost. Sněmovna vyzvala ministra financí k tomu, aby postup svého prvního náměstka vysvětlil, a aby audit prověřil Nejvyšší kontrolní úřad.

Všechny cesty vedou k Babišovi

Sobotkova vláda měla patnáct měsíců na to, aby případné nejasnosti kolem monitorovacího systému napravila, nebo nepokračovala v jeho rozvoji. Všechny varianty následujícího vývoje zároveň směřují k personální politice ministra financí a hnutí ANO.

Pokud se ukáže, že audit byl pravdivý, ponesou přímou odpovědnost především členové komise, která monitorovací systém vybírala. Předsedal jí současný ředitel kabinetu ministra financí Jan Sixta, tehdy náměstek ministra pro místní rozvoj Kamila Jankovského. Ponese ji i někdejší náměstek a současný člen týmu eurokomisařky Věry Jourové Daniel Braun, pod jehož sekci výběr monitorovacího systému spadal, a který většinu smluv podepsal. Politickou odpovědnost ponesou i obě ministryně za ANO, které výběr a funkčnost monitorovacího systému nezpochybňovaly.

Pokud se ukáže, že audit nebyl pravdivý, mezinárodní ostuda za nekvalitní kontrolu čerpání evropských peněz půjde za ministrem financí a jeho prvním náměstkem. Ovšem jeho pravdivost může potvrdit jen policejní vyšetřování a případně soud.

Rozhodnutím vlády zaplatit proti původním předpokladům čtvrt miliardy za monitorovací systém, aby se odblokovalo čerpání evropských fondů, tak problém nekončí. Bude záležet na rozhodnutí Evropské komise, která se auditem zabývá. To může trvat i několik měsíců. Rozhodne i o tom, jaká škoda státu případně nastala. Může jít až o půl miliardy.

Výmluvy, že ministr vlády nemůže řídit svoje podřízené, jsou zcela kuriózní. Takhle státní správa opravdu nefunguje. I ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který chce stát řídit jako firmu, nese politickou odpovědnost zejména za ty manažery, které sám jmenov