2

Čínské námořnictvo posiluje. Jak odpoví Amerika?

Témata: ,

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v České republice znovu vyvolala diskuse o roli Číny, jejím vzestupu a mocenském soupeření s USA. Ambice Pekingu se soustřeďují zejména do východní Asie a Pacifiku, kde představuje důležitý nástroj válečné námořnictvo. Čína staví nové lodě zvyšujícím se tempem a začíná vyvolávat znepokojení u amerických admirálů, kteří hledají vhodnou odpověď mj. na nový čínský torpédoborec.

Námořnictvo lze označit za oblast, která velmi přesvědčivě demonstruje vzestup Číny. Jestliže ještě na přelomu století se o čínské flotile hovořilo pohrdavě jako o „pobřežnictvu“, které není schopné relevantního působení na světovém oceánu, soudobá situace už je úplně odlišná. Čína vyslala svá plavidla proti pirátům u Afriky a výtečně zvládla evakuaci svých občanů z Libye a Jemenu, zprovoznila ex-sovětskou letadlovou loď Varjag (nyní Liaoning) a vlastní zhruba dvě desítky torpédoborců včetně moderních tříd 052C a 052D.

Jejich silný raketový arzenál, výkonné radary či design zohledňující obtížnou zjistitelnost jsou důkazy čínských snah vyrovnat se americké třídě Arleigh Burke. A ačkoli Čína za USA pořád technologicky zaostává, zjevně kráčí cestou směřující k vybudování námořnictva s globálními možnostmi. To ukazují jak zprávy o stavbě dalších, nyní už ryze čínských letadlových nosičů, tak informace o vývoji torpédoborce třídy 055. Vzhledem k jeho možnostem a výtlaku zhruba 10 000 tun se o něm někdy hovoří i jako o křižníku.

Existence tohoto projektu je známa už řadu let, avšak nyní o něm překvapivě podrobné zprávy přinesly též čínské odborné časopisy. „Pětapadesátka“ má víceméně zachovávat koncepci lodí předchozích tříd, bude ovšem výrazně větší a má mít kombinovaný turbíno-elektrický pohon a větší kapacitu výzbroje. Třída 052D nese 64 šachet pro rakety, kdežto na třídě 055 jich má být 96, stejně jako na zmíněných amerických torpédoborcích.

Některé zdroje tvrdí, že nové čínské plavidlo ponese dokonce přes stovku raket. Pozornost ale nevyvolává jen samotný počet, ale také rozsáhlé spektrum typů. Kromě protiletadlových raket středního a dlouhého dosahu má třída 055 užívat i nové nadzvukové protilodní střely, křižující střely proti pozemním cílům, nové protiponorkové rakety a protiraketové střely, které by měly mít schopnost zasahovat také cíle na nízkých oběžných dráhách.

Hlavňovou výzbroj mají na počátku tvořit 130mm kanony, výhledově se však předpokládá, že loď dostane i elektromagnetická děla (tzv. railguny) či laserové zbraně. Tím by se Čína mohla vyrovnat nejnovější, právě testované americké třídě torpédoborců DDG-1000 Zumwalt, jež by rovněž měly výhledově obdržet energetické zbraně. Ale na rozdíl od třídy Zumwalt, u které se počítá především s útoky na pozemní cíle, lze čínskou „pětapadesátku“ považovat za skutečně univerzální bojovou platformu pro samostatné působení.

Také z toho důvodu se jeví oprávněné označit třídu 055 za křižník, jelikož takhle se historicky nazývaly lodě schopné samostatných oceánských operací. Původní význam termínu křižník se ale postupně změnil, což dokládá fakt, že se tak nazývá i americká třída Ticonderoga, což jsou (konstrukčně vzato) „jen“ velké protiletadlové torpédoborce. Pokud bychom se drželi původní terminologie, pak dnes má „opravdové“ křižníky pouze Rusko (a poněkud kuriózně i Peru, ale jeho zastaralý dělový křižník má už hodnotu spíše muzeální).

Američané své poslední „opravdové“ křižníky vyřadili v 90. letech, což se z dnešního pohledu stále více ukazuje jako veliká chyba. Obdobně se hledí i na vyřazení bitevních lodí třídy Iowa, protože bez jejich 406mm děl se americká námořní pěchota ocitla bez účinné palebné podpory pro výsadkové operace. Proto vznikla „protizemní“ třída Zumwalt, technicky sice nepochybně špičková, ale vysoce nákladná a hodně specializovaná.

Avizované schopnosti čínské třídy 055, jež vlastně odpovídají „opravdovému“ křižníku, vedly ke komentářům, že půjde o „nový Dreadnought“, tedy loď, která zásadním způsobem promění povahu námořního zbrojení. Jen připomeňme, že britská bitevní loď HMS Dreadnought, která vstoupila do služby v roce 1906, přinesla z hlediska palebné síly a pohonu skutečnou revoluci. Právě toto plavidlo odstartovalo závody ve zbrojení mezi Velkou Británií a Německem, jež se potom staly jednou i z příčin vypuknutí první světové války.

Takové hodnocení „pětapadesátky“ je možná přehnané, avšak nepochybné je, že zprávy o této lodi vyvolaly v Pentagonu značný neklid. Čínské námořnictvo samozřejmě nemá kapacity pro to, aby mohlo v globálním měřítku konkurovat USA, v regionu východní Asie a Pacifiku však již má velmi silnou pozici. Čínská flotila začíná výrazně „přerůstat přes hlavu“ dvěma tamním hlavním spojencům Ameriky, tedy Japonsku a Austrálii.

Ono srovnání čínské třídy 055 a britského Dreadnoughtu patrně představuje apel na US Navy, aby nenechalo čínskou výzvu bez odpovědi. A skutečně už sílí hlasy, aby námořnictvo získalo novou třídu „opravdových“ křižníků. Studie takové lodě zvaná CG(X) sice existuje už dlouho, ale zatím se netěšila příliš vysoké prioritě, protože se zkrátka nepředpokládalo, že by se mohla objevit naléhavá potřeba něco podobného stavět.

Čínská námořní expanze však možná právě v tomto smyslu přinese změnu a projekt CG(X) se dočká větší podpory. Ohledně koncepce převažuje názor, že se má postupovat podobně jako u třídy Ticonderoga, jež vznikla vlastně zvětšením torpédoborců třídy Spruance. Nabízí se proto logická možnost vyjít z existujících designů tříd Arleigh Burke nebo Zumwalt. Kromě toho se ale bude řešit zásadní otázka pohonu. Hlásí se totiž „jaderná lobby“, jež stále lituje zmíněného vyřazení velkých amerických křižníků s atomovým pohonem.

Nové křižníky mají dostat nejen energetické zbraně, ale i výkonné radiolokátory pro sledování balistických střel a objektů v kosmu. To znamená příkon mnoha desítek megawattů. A stručně řečeno, na „krmení“ takové sestavy zbraní a senzorů už konvenční zdroje nepostačují, protože pak už by jaksi nezbývala energie k pohybu lodě. Pro srovnání, energetická soustava současné třídy Arleigh Burke dodává celkový výkon 80 MW.

Jedinou logickou odpověď tedy představuje nukleární reaktor. A jelikož US Navy informuje o tomto způsobu pohonu lodí už v jejich označení, správnější by bylo mluvit o projektu křižníku CGN(X). Pentagon tedy zřejmě bude žádat nového prezidenta o financování stavby nové třídy lodí s jaderným pohonem, které opět získají Americe výrazný náskok v soupeření s Pekingem. Na snaze vzdorovat čínským ambicím se shodnou kandidáti od Clintonové po Trumpa, a tudíž se dá očekávat, že nový americký křižník dostane zelenou.

Z nového čísla Raději hrozný konec. Senátoři chtějí zrušit zdravotnictví, jak fungovalo třicet let

Echo týdne: Macron, Visegrád, toxibyty ● Komentář: Stát jsem já ● Esej: Jak končí facebooková utopie ● Fenomén: Voda života, pití gentlemanů ● Umění a kritika: Filmy o zlu na Berlinale

Nová kolonizace Afriky Jak Čína dobývá černý kontinent
V Mostě chtěl bydlet každý, a za deset let už nikdo Rozhovor s Gabrielou Kolečkovou, ženou, bez níž by Most! nebyl

/
Vojenský a bezpečnostní analytik

Vojenský a bezpečnostní analytik a publicista. Zabývá se tématy moderních zbraní, ozbrojených sil, konfliktů a bezpečnostních hrozeb. Pravidelně přispívá např. do časopisů ATM, Střelecká revue, Válka Revue nebo II. světová a vydal knihu Zbraně 21. století (2009). Narodil se v roce 1983 a žije v Tišnově.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.