Anexe Krymu stála Ukrajinu přes 1 bilion hřiven
Důsledky ruské anexe
NOVÉ
Ruská anexe Krymu přivodila Ukrajině škody ve výši více než jednoho bilionu ukrajinských hřiven. Uvedl to v pondělí ukrajinský vojenský prokurátor Anatolij Matios, podle nějž se jedná pouze o část veškerých finančních ztrát.
„Podle předběžných závěrů odborníků, stejně jako odhadů, součet škod způsobených ruskou anexí poloostrova je větší než jeden bilion ukrajinských hřiven,“ uvedl Matios pro ukrajinskou televizi 112. Údaje podle Matiose neobsahují veškeré ztráty. „ Zahrnujeme do toho ceny nemovitostí a ceny infrastruktury státních podniků, ale už nebereme v úvahu ztrátu uzemí a soukromého vlastnictví,“ dodal.
Vyčíslené škody tak několikanásobně převyšují předchozí odhady. Dříve totiž ukrajinské námořnictvo uvedlo, že škody způsobené anexí Krymu dosahují 150 miliard hřiven.
Události na Krymu byly důsledkem krize na Ukrajině, kterou vyvolalo odmítnutí asociační dohody s EU bývalým proruským vedením Ukrajiny. Cesta Krymu, na jehož území se dříve nacházela ukrajinská Krymská autonomní republika a kde Rusko mělo od Ukrajiny dlouhodobě pronajatu sevastopolskou námořní základnu, pod nadvládu Ruska trvala asi tři týdny.
Čtěte také: ,Zločinec se vrátil na místo činu.‘ Putin slavil výročí anexe Krymu
Ještě v únoru obsadili parlament na Krymu a budovu místní vlády neoznačení vojáci. Ruský parlament potom schválil 1. března 2014 záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na Krymu vojáky kvůli údajně potřebě chránit životy Rusů na Krymu. Nový šéf autonomní vlády na Krymu Sergej Aksjonov po rozhodnutí ruského parlamentu oznámil, že převzal kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti, a požádal Putina o pomoc. Ruská armáda poté převzala postupně nad Krymem kontrolu.
Sám Putin ještě 4. března tvrdil, že na Krymu prý neoperují ruští vojáci, ale jen „ozbrojené síly sebeobrany“. Později Putin uvedl, že připojení poloostrova k Rusku napomohli vojáci ruských speciálních sil, jakož i jeho připravenost uvést jaderné zbraně do pohotovosti.
Pro připojení Krymu k Ruské federaci se v referendu vyslovilo 96,8 procenta hlasujících (volební účast činila 83,1 procenta). Krymský parlament v reakci na výsledek referenda, které odmítly USA i EU, následně vyhlásil nezávislost Krymu a požádal o připojení k Rusku. Putin nezávislost Krymu uznal a připojení Krymu k Rusku formálně stvrdila 21. března ruská Rada federace, horní komora ruského parlamentu, která ratifikovala smlouvu o připojení Krymu včetně přístavu Sevastopolu k Ruské federaci jako dva nové subjekty Ruska.
