Přežijí lékárny na venkově? Jejich počet klesá, řetězcům se ale daří
Jak zajistit lékárenskou péči
NOVÉ
1
Lékárny na venkově jsou v ohrožení. Alespoň to tvrdí Česká lékárnická komora, podle které jsou lékárny v malých městech z ekonomického hlediska nejnáchylnější ke krachu. Svědčí o tom podle jejího prezidenta Lubomíra Chudoby i fakt, že letos po dlouhých letech lékáren nepřibývá, ale naopak jich ubylo. S ohrožením malých lékáren souhlasí i Martin Kasa z Pilulky, která má ambice stát se trojkou na trhu. Podle největšího provozovatele lékáren v republice sítě Dr. Max nezažívají lékárny zrovna nejlepší období, ale některé na venkově se podle nich uživit dokážou. Lidé o ně ale prý ztrácejí zájem.
„Lékárny v malých městech většinou provozují místní lékárníci. Ale vzhledem k velikosti příjmů a k obratu jsou tyto lékárny z ekonomického hlediska nejnáchylnější k tomu, aby zkrachovaly,“ říká Chudoba pro server ECHO24. Podle údajů komory i podle statistiky Státního útvaru pro výzkum léčiv v loňském roce lékáren skutečně ubylo. Zaniknout mělo přes 90 lékáren, nových ale vzniklo jen něco přes čtyřicet.
„Je to první rok po přibližně patnácti letech, kdy došlo k tomu, že počet zavřených lékáren převážil nad nově otevřenými,“ říká Chudoba. Dodává ale, že se nejedná pouze o lékárny na vesnici. „Nejsou to pouze ty nejmenší, jsou do toho zahrnuty i lékárny v krajských a menších městech. Zkreslovali bychom to číslo, kdybychom řekli, že se jedná jen o ty nejmenší,“ přiznává Chudoba.
Malé lékárny jsou podle něj ale v ohrožení, protože o ně nebudou mít zájem ani velké sítě, které v Česku trh opanují. To je v současné době Dr. Max s přibližně 380 lékárnami a Benu s asi 186 lékárnami. Trojkou na trhu by se ráda stala Pilulka Martina Kasy a Na zdraví! Investiční skupiny Davida Rusňáka.
Čtěte také: Primář Babiš objíždí nemocnice. Chystá se nakupovat?
„Sítě jsou koncipovány tak, že se jim vyplatí lékárny od určité velikosti a s určitým obratem. Takže co se týče většiny těch nejmenších lékáren, tak ty určitě nebudou v zájmu velkých sítí, to nejsou ani v zahraničí,“ říká Chudoba a jako příklad uvádí situaci ve Švédsku, kde se podle prezidenta komory lékárenským sítím kupování malých lékáren nevyplatilo a po několika letech požadovaly kompenzace od vlády.
Podle Kasy z Pilulky jsou vesnické lékárny skutečně v ohrožení a řešením jsou víceméně pouze dvě cesty. „Buďto nějakým způsobem začneme z peněz daňových poplatníků (pojištěnců) sanovat provoz těchto lékáren a zachováme dostupnost i v nerentabilních provozech, a nebo se prostě sníží dostupnost,“ říká Kasa, podle kterého jsou obě cesty špatné. Šanci ale vidí v tom, že zrušené malé lékárny nahradí například dovoz léčiv konkrétním pacientům. Legislativa to ale podle něj zatím neumožňuje a tak pomoc vesnickým lékárnách, o kterou se podle Kasy Pilulka snaží, není jednoduchá.
Lidé změnili návyky
Michal Petrov z největší sítě lékáren u nás Dr. Max ale tak skeptický není. „Není tady moc důvodů k tomu, aby lékárny měly dobrá čísla,“ říká Petrov a jako jeden z důvodů uvádí neúplnou kompenzaci zrušených regulačních poplatků. Řada malých lékáren je ale podle něj zisková, problém je podle Petrova často nezájem lidí.
„Ne vždycky je zavření malé lékárny na škodu obslužnosti. Obyvatelstvo totiž mění své zvyky,“ říká Petrov. „Dnes už nejdou lidé do lékárny na náměstí, nebo jich tam jde mnohem méně. Tak jako z náměstí zmizeli pekaři, mizí dnes lékárníci,“ vysvětluje Petrov, podle kterého lidé raději jedou do obchodního centra, kde si udělají nákup a zároveň vyzvednou léky. „Lidé chtějí uspokojovat více potřeb najednou. Neříkám, že to platí obecně, ale ten posun tu je,“ říká Petrov.
Dr. Max přitom podle Petrova měl dříve v plánu rozšířit svoji síť i do malých měst. „My jsme uvěřili tomu, že v malých obcích do deseti tisíc zájem je a že chyba je v provozovatelích těch lékáren. Tak jsme před dvěma lety odstartovali otevírání lékárenských výdejen, což nejsou úplně lékárny, ale jsou to místa, kam si člověk může dojít pro lék,“ říká Petrov. Plán otevřít dvacet takových výdejen ale nevyšel, otevřít se jich podle Petrova podařilo jen pět, protože o ně byl minimální zájem.
Připravovaná změna zákona o léčivech
Situaci malým lékárnám podle Chudoby komplikuje i problém s nedostatkem léčiv. „Nejmenší lékárny jsou velmi oslabené v tom, že si nemůžou pro své pacienty některé léky objednat. Není to proto, že by byly drahé, ale přibližně 600 léků není distribuováno přes čtyři největší distributory, ale pouze přes jednoho, se kterým se výrobce dohodne,“ popisuje Chudoba, podle kterého pak dochází k tomu, že distributor dává přednost lékárnám s větším odběrem a když poté do menší lékárny přijde třeba jeden nový pacient, lék se pro něj velice těžko doobjednává.
„Někteří distributoři v dnešní době chtějí v takových případech třeba naskenovat recept. Když tohle začali zavádět, říkali, že je to reakce na to, že paralelní distributoři léky vyváželi do ciziny,“ říká Chudoba. Je to podle něj ale postup, který už není možné dále snášet, proto komora podala čtyři pozměňovací návrhy k zákonu o léčivech a jeden další připravuje.
Změna v zákoně by podle něj měla zajistit, aby se potřebné množství léků dostalo včas do dané lékárny a k danému pacientovi. „V zákoně o léčivech je už teď obsaženo, že distributor musí dodávat léky do lékáren podle regionálních potřeb pacientů. Nicméně nejsou tam už stanoveny žádné sankce. Navrhli jsme, že distributor na základě objednávky lékárny, pokud to bude pro pacienty nikoli za účelem další distribuce, bude mít povinnost do následujícího dne dodat léky pro dané pacienty,“ popisuje změnu Chudoba.
Na problém reexportu léků se přitom zaměřilo i ministerstvo zdravotnictví. Léky v Česku totiž patří v Evropské unii k nejlevnějším. Distributoři je proto často raději vyvezou do zahraničí s větším ziskem, než aby je dodali na domácí trh. Na něm ale potom přirozeně chybí. Nový návrh ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) za takovéto praktiky zvyšuje pokutu až na 20 milionů korun a hrozí zákazem činnosti na dva roky.
Česká lékárna je na tom podle Petrova v poskytování lékárenské péče ještě dobře. „Jsme na úrovni Německa,“ říká Petrov. V České republice je v současné době 2651 lékáren, řadí se do nich ale i odloučené výdejny léčiv, výdejny zdravotnických prostředků apod., samostatných lékáren je asi třetina. Statisticky vychází v Česku asi 3700 obyvatel na jednu lékárnu. Pro srovnání ve Francii, která je vyhlášená velkým množstvím lékáren, vychází v průměru na jednu lékárnu 2979 lidí.
Situace je ale různá v různých oblastech republiky. Velká města mají obecně více lékáren na hlavu, například v Praze vychází podle aktuálních údajů Státního ústavu pro kontrolu léčiv jedna lékárna na 3866 lidí. Nejlépe jsou v tomto ohledu lidé na Chebsku, kde vychází jedna lékárna na 2647 lidí. Nejhůře je na tom naopak Jesenicko, kde mají pouhých šest lékáren a na jednu připadne 6875 pacientů.
