Jak začal hmyz létat? Záhadu rozkryli čeští a němečtí vědci
Vyluštění záhady evoluce
Jak se u hmyzu vyvinula křídla a naučil se létat? Podle vědců jednu z největších záhad evoluce teď rozkryli badatelé z českobudějovického Biologického centra Akademie věd a Přírodovědného muzea v německém Stuttgartu. Pomohla jim k tomu 309 milionů let stará zkamenělina hmyzu.
Dávno před dinosaury žil na území dnešních Čech více než deset centimetrů velký hmyz Carbotriplura kukalovae. Podobal se malé rybence, na kterou mohou lidé narazit ve svých koupelnách nebo toaletách.
Když čeští a němečtí vědci znovu podrobně prozkoumali dochovanou fosilii tohoto hmyzu, objevili po stranách těl destičky. Když šplhal po stromech, mohl pomocí těchto destiček plachtit vzduchem.
Nalezený exemplář potvrzuje podle badatelů teorii, že se z těchto jednoduchých destičkových „křidélek“ postupně vyvinula skutečná křídla schopná aktivního letu. Právě vznik křídel pak umožnil hmyzu stát se jednou z nejúspěšnějších skupin na planetě a vyvinout se do milionů druhů.
„Původní zkamenělinu jsme podrobně studovali a přinesli důkazy o tom, že šlo o suchozemského živočicha, který pravděpodobně tvoří dosud chybějící vývojový článek mezi bezkřídlými rybenkami a křídlatým hmyzem,“ uvedl spoluautor objevu Pavel Sroka z Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd.
Zkamenělinu našel amatérský sběratel v lomu Na Štilci u Tlustice na Berounsku. Vědci hmyz původně pokládali za obrovskou vodní larvu jepice. Nyní však česko-německý výzkumný tým došel k závěru, že tento hmyz žil na souši a je důležitým mezičlánkem ve vývoji hmyzu.
Zkoumaná fosilie patří k nejstarším a nejlépe zachovaným exemplářům na světě a je nejcennějším kusem paleontologických sbírek Muzea Českého krasu v Berouně.