Vinnetou odešel do věčných lovišť. Zemřel Pierre Brice

Smrt francouzského herce

Vinnetou odešel do věčných lovišť. Zemřel Pierre BriceAKTUALIZUJEME
Svět

wiki Echo24

Zemřel francouzský herec Pierre Brice, který se proslavil především nezapomenutelnou rolí apačského náčelníka Vinnetoua. Bylo mu 86 let. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na hercova právníka. 

Francouzský herec Pierre Brice zůstane pro mnohá pokolení diváků navždy slavným indiánem Vinnetouem, spravedlivým náčelníkem Apačů. První film s Vinnetouem natočil Brice v roce 1962 a poslední, jedenáctý, v roce 1998. Herec, který pocházel ze šlechtické rodiny, zemřel v sobotu ve věku 86 let. Americký herec Lex Barker, který ztvárnil na filmovém plátně jeho pokrevního bratra Old Shatterhanda, přitom zemřel již v roce 1973. 

Jako chlapec byl Brice ve francouzském odboji, jako mladík sloužil v legiích, jako herec bojoval proti bílým tvářím a v pozdním věku dohlížel na humanitární pomoc dětem. A za manželku si vzal jednu z německých fanynek Vinnetoua. 

Vzpomínky Karla Gotta: Pierre Brice přišel a lidi vstávali a křičeli, vzpomíná Gott

Vinnetou není role, ale filozofie

Tato role mu přinesla 11 filmů, televizní seriál, divadelní představení a slávu. „Vinnetou pro mě není filmová role, Vinnetou je filozofie,“ říkal s tím, že ho její jednostrannost zároveň připravila o jiné úlohy. 

Pozoruhodný je národnostní aspekt Vinnetoua: hrál jej francouzský herec, který se proslavil hlavně ve střední Evropě rolí indiána amerického původu v německých filmech natáčených v tehdejší Jugoslávii. 

Briceho hvězda tedy zářila nejvíce v Německu. „Jsem tam doma, jediná rodina, kterou ještě mám, je německá rodina mé ženy,“ říkal. V roce 1992 mu Němci udělili vysoké státní vyznamenání za upevňování německo-francouzského přátelství. 

Bojoval v cizinecké legii

A přitom proti nim svého času bojoval. Narodil se 6. února 1929 ve francouzském Brestu jako druhé dítě ve staré šlechtické rodině. Otec byl námořní důstojník: „Rodiče pocházejí z nižší bretaňské šlechty, v erbu máme florentského chrta. Jsem vlastně baronem, ale titul většinou nepoužívám.“ 

V deseti letech se za druhé světové války přidal k partyzánům, pomáhal jim v boji proti Němcům. Když mu bylo 16, utekl s falešnými doklady z domova k cizinecké legii. Jako devatenáctiletý bojoval v Alžírsku, potom dva roky v Indočíně. V roce 1951 se vrátil do Francie se třemi vyznamenáními za statečnost. 

O dva roky později se přestěhoval do Paříže, stal se fotomodelem a toužil po herectví. V roce 1954 si poprvé zahrál ve filmu, pak točil nejvíce v Itálii a v Německu. 

Život mu změnil až Poklad na Stříbrném jezeře z roku 1962, kde se stal poprvé Vinnetouem. Úspěch dalších filmů s tímto indiánem byl hlavně v Německu ohromující. Možná i proto, jak se Brice s rolí ztotožnil: „Mnohé z toho, co Karel May připsal svým hrdinům, platí i pro mě. Myslím vždy nejdříve na to dobré v člověku.“ 

K roli se vracel. V 70. a 80. letech ho ztvárňoval na letních scénách, střídavě v NDR a SRN. Z jeho popudu vznikl i seriál Vinnetou (1980) a televizní film Vinnetou se vrací (1998). 

Vracel se i na místa natáčení mayovek, například v roce 1995 do Bosny, kde zuřila válka. Vybral dva miliony marek pro děti a s humanitárním konvojem projel srbskou palbou. 

Na vrcholu své filmové slávy, v roce 1968, byl hostem karlovarského festivalu. „Herec je ve službách publika, bez něj by nebyl šťastný,“ prohlásil tehdy. I do ČR se vracel, v roce 2003 se jako velvyslanec UNICEF účastnil benefičního koncertu, jehož výtěžek šel na charitu. V letech 2008 a 2013 přijel na trutnovský Open Air Music Festival. 

V roce 2004 mu vyšla autobiografie Vinnetou a já. Nazpíval také několik desek a v Německu vystupoval s Karlem Gottem, s nímž se přátelil. 

Za Vinnetouem

Apačský náčelník Vinnetou je společně se svým přítelem a pokrevním bratrem Old Shatterhandem nejznámější literární postava, kterou vytvořil německý spisovatel Karl May.

Vinnetouovo jméno se poprvé objevuje v Mayově novele z roku 1875 Old Firehand. Tato novela se v dosti přepracované podobě stala podstatnou částí druhého dílu románu Vinnetou (tři díly 1893, čtvrtý díl 1909–1910), ve kterém jsou vylíčeny nejdůležitější příběhy, které v Americe prožil Vinnetou a jeho pokrevní bratr Old Shatterhand zhruba od jejich prvního setkání roku 1864 do roku 1879, kdy byl apačský náčelník zastřelen. Ve čtvrtém dílu Vinnetoua apačský náčelník již nevystupuje, neboť kniha se odehrává v roce 1908, tedy zhruba třicet let po jeho smrti. Vinnetou se zde stává symbolem míru, lásky a bratrství mezi lidmi.

Další společná dobrodružství Old Shatterhanda a Vinnetoua jsou pochopitelně obsahem mnoha dalších autorových knih, jako je např. Syn lovce medvědů (1877), Duch Llana Estacada (1888), Old Surehand (1894–1896) nebo Satan a Jidáš (1896–1897) (v tomto románu se Vinnetou dokonce vydává s Old Shatterhandem do Afriky a na zpáteční cestě onemocní).

Vinnetou je synem náčelníka mescalerských Apačů Inču-čuny a má sestru Nšo-či (Krásný Den). V mládí jej kromě otce vychovával také Klekí-petra, bílý otec Apačů, a to na základě křesťanské lásky k bližním (Klekí-petra byl vzdělaný Němec, který žil dlouho sIndiány a byl pro své dobré vlastnosti přijat do kmene).

Vinnetou byl zamilován do Ribanny z kmene Assiniboinů, ta si však vyvolila za muže Vinnetouova přítele, zálesáka Old Firehanda. Později byla Ribanna zavražděna bílým padoušským náčelníkem indiánského kmene Ponců Parranohem. Její smrt je pomstěna již s pomocí Old Shatterhanda.

S Old Shatterhandem se Vinnetou přes počáteční konflikt tak spřátelí, že uzavřou pokrevní bratrství. Po smrti svého otce a své sestry (zavraždil je běloch Santer kvůli zlatu na hoře Nugget-tsil) se Vinnetou stává apačským náčelníkem a dědí slavnou Inču-čunovu „stříbrnou pušku“ (Silberbüchse), což je dvouhlavňová ručnice, jejíž pažba je zdobena stříbrem. Vinnetou jezdí na koni jménem Ilčí (Vítr), jehož bratra, Hatátitlu (Blesk), daruje Old Shatterhandovi. Oba koně Vinnetou sám vychoval.

Vinnetou se neustále marně snaží dopadnout vraha svého otce a své sestry. Nakonec mu v pomstě zabrání předčasná smrt. Santer zahyne až později s přispěním Old Shatterhanda.