České děti se o genderu budou povinně učit ve školách

Zvýší se ochrana týraných žen, redefinuje se znásilnění, trestní ráz dostane nově například vynucený sňatek a zpřísní se postihy za nucenou sterilizaci či ženskou obřízku. Počítá s tím tzv. Istanbulská úmluva, o jejíž ratifikaci rozhodla vláda, byť ne jednotně. Dokument Rady Evropy na potírání genderově motivovaného násilí páchaného na ženách a domácího násilí klade důraz i na prevenci. Povinně by se tak o rovnosti mužů a žen měli začít učit žáci už na základních školách.

„Je to současně i deklarace, jak se k této problematice staví Česká republika. Navýší se tím kapacity azylových center, zřídí se nonstop linka pomoci, ochrana žen a dívek bude zakotvena v právu, vyčlení se finanční prostředky, dojde i k centrálnímu sběru dat,“ řekla deníku ECHO24.cz ředitelka neziskové organizace ProFem Jitka Poláková.

Zásadním bodem evropského dokumentu je také to, že vyžaduje redefinici znásilnění. Jeho trestní ráz dnes podle Polákové vychází spíše ze schopnosti dokázat, že se oběť pohlavnímu aktu dostatečně bránila. Definice znásilnění je podle Istanbulské úmluvy založena na nesouhlasu.

Istanbulská úmluva počítá rovněž s preventivními opatřeními. Patří mezi ně například zvyšování obecného povědomí o této problematice, podporování změn kulturních a sociálních vzorců ve společnosti či zřízení léčebných programů, které pachatelům zabrání v opakování trestné činnosti.

Prevence, která má předcházet násilí na ženách, se týká i vzdělávání dětí ve školách. O rovnosti mezi pohlavími a genderu by se tak žáci mohli začít povinně učit už na základních školách. „Ve výukových osnovách to zařazené již máme. Bavíme se o tom v rámci výuky k občanství s dětmi na druhém stupni, takže v tom žádný problém nevidím. Nevím ovšem, jak jsou na tom ostatní školy,“ řekl deníku ECHO24.cz předseda Asociace pedagogů základního školství Jaroslav Štercl.

Rámcové vzdělávací programy? Člověk a jeho zdraví

Podle ministerstva spravedlnosti, které dokument předkládá, nebude potřeba ve školních osnovách dělat nějaké větší změny. Obdobnou tématiku totiž podle resortu už dnes obsahují tři roky staré rámcové vzdělávací programy. „Tato problematika je obsažena jak v učivu pro první stupeň (blok Člověk a jeho zdraví), tak v učivu pro druhý stupeň (obory Výchova ke zdraví a Etická výchova),“ uvedl deníku ECHO24.cz resort Roberta Pelikána (ANO).

„Ve vyspělých zemích probíhá prevence už od školky, a to například formou dětských pohádek,“ dodala Poláková z ProFem s tím, že při tvorbě legislativy a dalších příslušných právních předpisů bychom se mohli případně inspirovat v Rakousku, Velké Británii a v případě zákona týkajícího se domácího násilí i ve Španělsku.

Istanbulská úmluva přijatá Radou Evropy představuje první mezinárodní dokument, který se problematikou násilí na ženách zabývá podrobně. Jeho cílem je nulová tolerance k těmto formám diskriminace a porušování lidských práv. Dohoda platí od srpna 2014, podepsat ji bylo možné už od roku 2011.

Česká republika se k ní připojí jako jedna z posledních zemí EU. Na Twitteru o tom v pondělí informoval ministr pro lidská práva a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD):

Vláda právě schválila přistoupení k Istanbulské úmluvě a přihlásila se tak k ochraně žen před všemi formami násilí.

— Jiří Dienstbier (@jiridienstbier) 8. Únor 2016

K Istanbulské úmluvě se zatím připojilo 40 členských států Rady Evropy včetně Česka, zbývá jich ještě sedm. Z Evropské unie zatím k dohodě nepřistoupilo Bulharsko a Lotyšsko.

Marksová: Bělobrádek s Jurečkou jsou úplně mimo

Kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) v rozhodnutí ale nebyl jednotný – proti hlasoval vicepremiér Pavel Bělobrádek a ministr zemědělství Marian Jurečka (oba KDU-ČSL). Upozornila na to na Facebooku ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), která za to oba politiky zkritizovala s tím, že „nepochopili, o co vlastně jde, ale o to zarytěji jsou proti.“

„Několikrát opakovali, že násilí na ženách samozřejmě tolerovat nechtějí. Četli napsané podklady hovořící o tom, že smlouva zavádí zhoubnou „genderovou ideologii“, o homosexuálních párech vychovávajících děti, o zpochybňování role žen a mužů, o zavádění třetího pohlaví… Prostě byli úplně mimo. Je vidět, že o násilí na ženách nevědí vůbec nic. I toto je totiž odbornost, jako každá jiná,“ komentovala ministryně Marksová deníku ECHO24.cz.

Lidovecký postoj bránil Bělobrádek už během jednání vlády a i později kritiku ministryně Marksové odmítl. Podle něho úmluva v ochraně násilí na ženách v Česku nepřináší nic nového. Ošetřují to prý již naše zákony, jen se nevyužívají dostatečně.

„Míša Marksová zjevně nepochopila, proč jsme hlasovali proti. A že to fakt nebylo proto, že podporujeme, nebo nám nevadí násilí na ženách. To je fakt chucpe,“ napsal na Facebooku Bělobrádek. Na dotaz deníku ECHO24.cz odpověděl, že na toto téma připravuje vlastní text.

Úmluva zavádí i ochranu migrujících žen či tzv. institut vykázání

Ministryně Marksová v úmluvě například oceňuje to, že dokument mimo jiné zavádí tzv. institut vykázání, který pachateli trestného činu zakazuje vstup do domácnosti, kterou sdílí s obětí. Nejzásadnější ale podle ní je, že stát by nově měl poskytnout ochranu migrujícím ženám a žadatelkám o azyl, které byly vystaveny domácímu násilí.

„Pro mě je v tuto chvíli asi nejdůležitější kapitola Migrace a azyl. Zavazuje nás mimo jiné k tomu, abychom u žadatelek zohledňovali násilí páchané na nich jako na ženách, že toto násilí je pádným důvodem k udělení azylu. Je to klasická mezinárodní úmluva – ne všechny body jsou v tuto chvíli pro ČR relevantní,“ sdělila ministryně.

Obětí domácího násilí se v průběhu svého života stalo podle průzkumu ProFem z roku 2012 stalo 40 procent žen. Nejčastěji se pak podle neziskové organizace jedná o fyzické útoky spojené se sexuálním násilím. Agentura EU pro základní práva uvádí nižší čísla – podle jejího průzkumu zažilo někdy fyzické či sexuální násilí 32 procent Češek. Podle statistik policie se počet případů domácího násilí pohybuje ročně mezi 420 až 580.

V některých případech to může skončit i smrtí – před třemi lety došlo podle kriminalistů k více než stovce vraždám či pokusům o vraždu motivovaných osobními vztahy, napsal loni v létě server Aktuálně.cz. Podle ProFem se ale policejní údaje a statistiky ministerstva spravedlnosti ohledně násilí páchaného na ženách rozcházejí a nejsou zcela směrodatné. Problém může prý být mnohem rozsáhlejší, než ukazují aktuální čísla.

Čtěte také: Dívka se bránila znásilnění, útočníci ji zapálili

Řekněte NE znásilnění, radí televize. A co světelné meče, baví se internet