Prezident manekýn. Macron utratil téměř 700 tisíc za vizážistu
Marnivost prezidenta Francie
V přepočtu téměř 680.000 korun utratil za první tři měsíce ve funkci francouzský prezident Emmanuel Macron za služby vizážisty. Informaci deníku Le Point dnes potvrdil Elysejský palác. Částka se stala terčem kritiky francouzských uživatelů sociálních sítí, napsala agentura AP.
„Zvolit si mladého (prezidenta) stálo za to,“ ironicky poznamenala podle agentury AFP jedna z uživatelek twitteru v narážce na skutečnost, že Macron je v 39 letech nejmladší francouzskou hlavou státu. Jiní zase považují takové výdaje za neslušnou rozmařilost v době, kdy „Francouzi jsou vyzýváni, aby si utáhli opasky“ – což je zase narážka na snížení státních příspěvků na bydlení. „Zatímco Francie tvrdě maká, Macron si nechal na tvář vyplácat 23 minimálních mezd,“ kritizoval prezidenta Florian Philippot, „dvojka“ v krajně pravicové Národní frontě.
V částce 26.000 eur jsou podle Elysejského paláce zahrnuty mimo jiné služby maskéra, který prezidenta doprovází na rozhovory do televizí a na zahraniční cesty. Snažíme se najít levnější alternativu, uvedl dnes v prohlášení prezidentský úřad. Přislíbil také, že tato položka ve výdajích má být „výrazně snížena“.
List Le Point upozornil, že vynaložená částka je nižší než ta, jakou za stejným účelem vynakládal Macronův předchůdce ve funkci. François Hollande zaměstnával na plný úvazek kadeřníka Oliviera Benhamoua, který dostával měsíční plat téměř 10.000 eur (260.000 korun). Za pět let prezidentova funkčního období si tak přišel na v přepočtu zhruba 16 milionů korun. Za služby maskéra utrácel Elysejský palác v Hollandeových dobách 6000 eur měsíčně (asi 157.000 Kč).
Zpráva o vysokých nákladech na make-up se objevila v době, kdy Macronovi značně klesá podpora u francouzských voličů. Podle aktuálního průzkumu agentury Elabe věří jen 60 procent lidí, tedy o osm procentních bodů méně než v červenci, že může Macron „opravdu něco změnit“. Že je současný šéf Elysejského paláce „schopen zreformovat zemi“, věří 54 procent oslovených, tedy o pět procentních bodů méně než před měsícem.
Podle francouzských médií pokles Macronovy obliby souvisí mimo jiné s připravovaným zákonem o reformě trhu práce a se zákony o etice ve veřejné správě. Odbory a krajní levice již vyzývají k protestům, které mají propuknout v září.