Šperky Jany Nagyové, uši Roberta Šlachty
Jedna z posledních překážek mezi mnou a víkendem dneska vypadá dost vysoká. Inspirován výkonem uruguayského fotbalového týmu jsem ale odhodlán ji zdolat, v nejhorším ji prohryžu, jako by to udělal Luis Suárez.
Hospodářské noviny otevírají textem o klesajícím počtu ruských turistů v Česku, jako relativně častý chodec přes Karlův most ten dojem zrovna nemám. Čísla jdou ale proti mým impresím. „Za úbytkem turistů je podle všeho především napětí mezi Ruskem a Západem kvůli vyhrocené situaci na Ukrajině. Rubl citelně oslabil, což cestování prodražuje. ‚A ruské úřady prakticky všem státním zaměstnancům výrazně nedoporučily, nebo přímo zakázaly cestovat do Evropské unie a dalších zemí, které mají uzavřenou dohodu s USA o vydávání podezřelých,‘ říká majitel cestovní kanceláře DVM Tour Nikolaj Salatov. Do Česka tak letos může přijet až o dvacet procent ruských turistů méně než před rokem.“
Moc jsem nepobral otvírák Lidových novin. „Mezi tuzemskými vrcholnými manažery se před několika měsíci objevily materiály, které na první pohled mohou vypadat jako důkazy o korupci při nákupu německé důlní firmy Mibrag skupinou ČEZ. Nejspíše to však jsou důmyslně zhotovené kompromitující dokumenty, které mají poškodit dva velmi dravé a bohaté podnikatele. Konkrétně jde o spolumajitele Energetického a průmyslového holdingu Daniela Křetínského a někdejšího šéfa ČEZ Martina Romana. Podle nastrčených materiálů si měli v souvislosti s obchodem přijít na dvě miliardy korun.“ Potom, co deník ten dokument označil za „velmi pravděpodobně“ fabrikovaný, obsáhle popisuje, co se v něm píše, v závěru zprávy dochází k tomu, že na něm kdosi odvedl dost práce. „LN se setkaly i s vysvětlením, že výroba ‚kompra‘ může sloužit jako výhodný byznys pro bývalé pracovníky bezpečnostních sborů. Vytvoří se umělý problém, rozdá se médiím, policistům či podnikatelům a následně se postižené osobě nabídne, jak ‚problém‘ vyřešit.“ Celkem věřím, že lidé, kteří se psaním podobných elaborátů živí, v tom článku najdou potvrzení toho, že jejich práce nepřichází vniveč. No nic.
Mladá fronta Dnes na titulní straně píše o špercích, jež policie před časem zabavila při prohlídce u Jany Nagyové. Prý se ukázalo, že je měla zapůjčené. „Pro verzi, že to mohly být úplatky za služby, které Nagyová zařizovala díky vlivu na Petra Nečase, jde nyní svědectví, které podle zjištění MF DNES poskytla šperkařská společnost ALO Diamonds. Podpořila obranu Jany Nagyové, že cennosti a luxus byly jenom vypůjčené. ‚Spolupráce s paní Janou Nagyovou začala v roce 2011,‘ uvedl mluvčí firmy Kamil Chalupa. Nagyová podle něho společnost sama kontaktovala, protože se jí zalíbila nová kolekce propagovaná v časopise.“ No. Obchod s diamanty není vysloveně moje doména. Moje laická představa je asi taková, že firmy svoje šperky půjčují těm, u koho předpokládají, že si jich na nich lidi všimnou a budou je chtít taky – filmovým hvězdám třeba. Úplně mi nepřijde, že by Jana Nagyová byla v roce 2011 módní ikonou tohoto kalibru. Ale jasně, ALO Diamonds svoje kameny mohou půjčovat komu chtějí, třeba je půjčí komukoliv, kdo zavolá, že se mu líbí.
V magazínu Pátek LN je rozhovor s šéfem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Robertem Šlachtou a řeší se v něm mimo jiné otázka plastické operace jeho uší. Šlachta vysvětluje důvod. „Nestála za tím žádná žena, ale spíš to, že se mi smáli lumpové.“ Moc nevím, jestli tímhle způsobem pan Šlachta vysílá lumpům těm správný signál. Stačí, aby se zasmáli a půjde pod nůž, místo aby se podíval tak zle, že se smát přestanou. No nic.
A ještě jednou LN. Na poslední straně přinášejí reakci Noama Chomského na kritiku, jež tady na jeho adresu zazněla. „Nepřekvapila mě ani v nejmenším. Je to standardní způsobem, kterým politruk reaguje na kritiku státního náboženství. Nebudu tím ztrácet čas, koneckonců jsem už odpovídal na podobné pokřiky komunistického tisku v době, kdy stejné typy lidí vládly v tehdejším Československu.“ Pocit, že ti, kdo se mnou v něčem nesouhlasí, nutně musejí být ideologií zaslepení uřvanci beze stopy charakteru, znám. Trochu jsem doufal, že s přibývajícím věkem, tenhle sklon vytáčet se úplně přejde. Spoléhat se na to ale zjevně nedá.
