Soud zamítl doplnění důkazů v kauze Nečasové
Čeká se rozsudek
Obvodní soud pro Prahu 1 ve čtvrtek zamítl návrhy obhájců i státních zástupců na doplnění dokazování v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Začaly závěrečné řeči, ze kterých soudkyně Helena Králová vyloučila veřejnost kvůli tomu, že budou obsahovat utajované skutečnosti. Žalobce Rostislav Bajger novinářům řekl, že jeho požadavek se nebude příliš lišit od minulého hlavního líčení. Tehdy navrhl obžalované Janě Nečasové (dříve Nagyové) 3,5 roku vězení.
Soud v uplynulých dnech provedl veškeré důkazy, jejichž opomenutí mu vytkl odvolací senát. Státní zástupci navrhovali ještě doplňující výslech bývalé asistentky premiéra Petra Nečase (ODS), jež byla důvěrnicí Nagyové. Obhájci pak chtěli dovyslechnout přímo Nečase, který se své současné ženy zastal už dříve a který dnes manželku doprovodil. Požadovali také pozvat operativce z Vojenského zpravodajství či znalce, který by objasnil vojenskou posloupnost při vydávání a předávání rozkazů.
„Dosud provedené důkazy umožňují dostatečné zjištění skutkového stavu, navržené důkazy jsou proto nadbytečné. Dokazování se končí,“ sdělila Králová hned v úvodu dnešního jednání. Následně požádala novináře, aby opustili soudní síň.
Bajger na dotaz ČTK řekl, že jeho závěrečná řeč nebude příliš dlouhá. Shrne vývoj celého trestního řízení a vyjádří se stručně k důkazům, jež soud provedl v tomto týdnu – tedy k odposlechům Nečasové, které podle obžaloby dokazují její osobní motiv k trestnému činu, a k výpovědím dvou svědků.
Šéf policejního Útvaru zvláštních činností Vladimír Šibor a exnáměstěk ministra obrany Jiří Šedivý se vyjadřovali k tomu, zda mohlo být údajné sledování někdejší premiérovy manželky Radky Nečasové takzvaným kontrasledováním kvůli obavám o bezpečí premiérovy rodiny.
Neveřejné byly závěrečné řeči i při předchozím hlavním líčení, které skončilo zprošťujícím, později zrušeným rozsudkem pro všechny čtyři obžalované. Státní zástupce tehdy chtěl pro Nagyovou 3,5 roku odnětí svobody za to, že kvůli soukromým cílům nezákonně úkolovala vojenskou tajnou službu. Nejvyšší trest – tři roky a deset měsíců – požadoval pro bývalého šéfa Vojenského zpravodajství Milana Kovandu. Další zpravodajce Ondreje Páleníka a Jana Pohůnka navrhl potrestat 3,5 roku, respektive třemi lety a čtyřmi měsíci vězení.
