Polsko před eurovolbami: zatím vede Kaczyński

Den po českém hlasování, tedy 25. května, se k volebním urnám vydají i Poláci, a rozhodnou tak o příštím složení části Evropského parlamentu. Vzhledem k tomu, že náš soused svými 51 křesly představuje šestou nejpočetnější skupinu v této instituci a z postkomunistických zemí drží v počtu poslanců prvenství, je jeho hlas slyšet. A proto je dobré mít o něm aspoň základní povědomí.

Evropské volby se v České republice a Polsku neliší pouze datem, ale i systémem hlasování. Občané nevybírají z jednotné kandidátky pro celou zemi, nýbrž rozhodují ve 13 obvodech. Co ovšem v případě obou států zůstává stejné, je nezájem o tuto událost. Česká volební účast se pravidelně pohybuje lehce nad 28 procent. U našich sousedů byla tato hodnota v roce 2009 pouze 24,5 procenta a při historicky prvních evropských volbách odevzdalo své hlasovací lístky ještě o 4 procenta voličů méně.

Není tedy divu, že polské politické subjekty nepřikládají evropským volbám příliš velkou váhu, což se projevuje především na kandidátkách. Namísto výrazných stranických postav se setkáme buď s veterány, osobami dosud nezaangažovanými v politickém životě nebo s celebritami a sportovci. Letošní volby jsou ale přeci jenom trochu jiné, odehrávají se totiž před třemi důležitými volbami: komunálními, prezidentskými a především pak parlamentními, které rozhodnou o složení dolní komory, Sejmu. Strany se tedy nezaměřují na Evropský parlament jako takový, ale mají jiné cíle. Komentátoři se shodují, že květnové volby jsou vnímány spíše jako předvolební průzkum. Podobné závěry vyčteme i z politických projevů. „Musíme tvrdě pracovat, abychom zvítězili. Vítězství ve volbách do Evropského parlamentu nám otevře dveře k dalším úspěchům, které nám dovolí změnit Polsko,“ prohlásil nedávno předseda nejsilnější opoziční strany Jarosław Kaczyński.

Zatím vede Kaczyńského Právo a spravedlnost

Podle agentury Homo Homini a jejího předvolebního průzkumu pro deník Rzeczpospolita měl na konci března jednoznačně navrch opoziční Právo a Spravedlnost (Prawo i Sprawiedliwość, PiS) s celkovým počtem 30 procent hlasů. Takový úspěch PiSu by mohl znamenat nové rozložení sil u Evropských konzervativců a reformistů. Předpokládaný počet získaných křesel by podle údajů PollWatch představoval nejsilnější zastoupení v této frakci. Uvnitř strany se ovšem objevují hlasy, zda se po volbách nepřesunout spíše k Evropským lidovců, což by mohla být pro PiS z dlouhodobého hlediska výhodnější varianta.

Zmenšit náskok strany Jarosława Kaczyńského se snaží vládní Obyvatelská platforma (Platforma Obywatelska, PO), která se momentálně pohybuje v pětiprocentním závěsu. Fenomenální úspěch, více než 44 procent v minulých volbách, již nezopakuje, a tak se snaží přinejmenším o dotažení se na úspěšnějšího rivala. Při posledních průzkumech se to podařilo, dva nejsilnější subjekty oddělovala pouze 2 procenta a některé agentury dokonce hovořily o mírném náskoku PO. Předvolebními preferencemi totiž hýbou události na Ukrajině, jež v Polsku představují zásadní téma. Ze vzniklé situace těžila především PO, která má jako vládnoucí strana k dispozici konkrétní nástroje pro mezinárodní politiku. Nyní se ovšem preference vrací zpět k dlouhodobému trendu.

Třetí příčku drží jistě postkomunistický Svaz demokratické levice (Sojusz Lewicy Demokratycznej, SLD) s 10 procenty a na magické hranici 5 procent se pohybují velmi nenápadní lidovci (Polskie Stronnictwo Ludowe, PSL).

PiS, PO, SLD a PSL – tato čtveřice by v současnosti získala křesla v Evropském parlamentu. Boje se ovšem účastní i další ambiciózní strany, které by v případě dostatečné aktivace členské základy mohly v málo navštěvovaných evropských volbách získat potřebných 5 procent a ukázat, že hlas pro ně nebude ztracený ani ve volbách nadcházejících.

O slovo se hlásí i menší strany

Populista Janusz Palikot, překvapení minulých parlamentních voleb, sice změnil název strany z Palikotova hnutí (Ruch Palikota) na Tvoje hnutí (Twój Ruch), politické body mu to ovšem nepřineslo. Pro evropské volby se tedy jeho strana spojila s osobnostmi levice v projektu Europa Plus, jejímž podporovatelem je i bývalý polský prezident Aleksander Kwaśniewski. Momentálně se hnutí pohybuje na 3 procentech.

Odklonění od původních idejí dvou nejsilnějších stran způsobilo vznik nebo výrazný růst popularity menších pravicových subjektů. Jejich rétorika je jasná, PO se posunula doleva hodnotově a PiS zamířil stejným směrem ekonomicky, proto jsou zde oni, aby reprezentovali pravicovou politiku. Podporu si získává především kontroverzní Janusz Korwin-Mikke, který se stal idolem mládeže a na svých setkáních plní auly a kulturní domy. Jeho Kongres nové pravice (Kongres Nowej Prawicy, KNP) získal sice jen 2 procenta, ale jiné průzkumy mu připisují dostatečný počet hlasů pro vstup do Evropského parlamentu.

Dosáhnout tohoto cíle mu nově také pomůže Przemysław Wipler, odpadlík z PiS. Poslanci, kteří opustili řady PO, zase vytvořili projekt Polsko spolu (Polska Razem Jarosława Gowina, PRJG), jehož lídr umístil své jméno do názvu strany, a mají také 2 procenta. Stejně je na tom i Solidární Polsko (Solidarna Polska, SP) pod vedením Zbigniewa Ziobry, bývalého ministra spravedlnosti ve vládě PiSu. Poslední týdny zaznamenává část seriózních předvolebních průzkumů ještě Národní hnutí (Ruch Narodowy), které se pohybuje na 1 procentu.