Ministr Brabec: Babiš je z jiné planety. Ale já na ní byl!

Přišel z chemického průmyslu a stal se ministrem životního prostředí. Richard Brabec (ANO) je přesvědčený, že mu to v jeho nové práci pro stát pomáhá, protože zná pohled z druhé strany. V parlamentu už ovšem párkrát narazil a navíc ho brzy čekají další ostré střety – s novými zákony o odpadech a o posuzování vlivů na životní prostředí. Věří, že mu s jejich prosazováním pomůže předseda hnutí Andrej Babiš, v jehož Agrofertu Brabec také pracoval.

„Určitě mi pomoct může svou formální i neformální autoritou, kterou v hnutí má. A já na tu pomoc spoléhám,“ řekl Brabec v rozhovoru pro ECHO24.cz

Proč ANO v koaličním vyjednávání stálo o resort životního prostředí?

Nebylo to ani tak proto, že bychom chtěli mít vliv na otázky životního prostředí. Obecně mělo ANO zájem o resorty, kde bylo možné dosáhnout výrazných úspor a zároveň posunovat věci kupředu. A tento resort mimo jiné zahrnuje i Státní fond životního prostředí. Tam realita předčila všechna moje očekávání. Ale pro Českou republiku se tam dá zachránit mnoho miliard z evropských fondů, aby nebyly nenávratně ztraceny. I tak se ale bohužel stovky zanedbaných projektů už zachránit nedají a my peníze z nich stahujeme, abychom je mohly využít jinde a nemuseli je vracet.

Na zájem ANO o životní prostředí jsem se ptal také proto, že hned napoprvé jste ve sněmovně narazil. Proti vašemu návrhu k obalovému zákonu hlasovali i poslanci z vašeho hnutí. Budete schopný prosadit své předlohy? Dokážete přesvědčit poslance i z vlastního hnutí?

Určitě ano. Obalový zákon byl speciální případ. Někteří poslanci – nemyslím jen z ANO – možná neměli všechny informace. Nepochybuji o tom, že jsem schopen lidi přesvědčit.

Už teď se ale dostáváte do konfliktu například s zákonem o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) nebo zákonem o odpadech. Významná skupina senátorů včetně těch vládních má zase jinou představu o tom, jak chránit Národní park Šumava. Jak silná je vůbec vaše pozice?

Zbyla na nás skutečně řada věcí, do kterých se minulým vládám nechtělo. Byly kontroverzní, bylo jasné, že probudí velmi silné lobbistické skupiny. A skutečně už teď jdeme do střetů. Mohou být i v koalici hodně ostré. A musím to ustát. Pozice ministra životního prostředí je specifická. Když jste ministrem průmyslu, podporujete průmysl a na nic jiného se nemusíte ohlížet. Když jste ministrem životního prostředí v této vládě, samozřejmě hájíte prioritně zájmy životního prostředí, na druhou stranu má vláda i velký zájem třeba i na zvýšení zaměstnanosti, tedy na podpoře investic. A vy musíte vždy hledat variantu s nejmenším dopadem na životní prostředí.

Možná už teď některé kolegy překvapilo, že se umím za zájmy životního prostředí prát poměrně tvrdě. Už z prvních týdnů v parlamentu bylo jasné, že budu muset vstupovat do kontroverzí. Nejsem ale ministr fanatik, který bude někoho vydírat způsobem buď bude po mém, nebo budu dělat problémy. Tak to určitě není. Ale vyvažovat zájmy a nepřepadnout na jednu stranu může být skutečně složité.

Pokud bych si něco přál, tak aby mě lidé vnímali jako konzistentního člověka, který se nebojí jít do konfliktu, ale o kterém se řekne: „Ne vždycky jsme se shodli, ale vnímáme, že má určitý názor, který si dlouhodobě drží, ale přitom se s ním dá rozumně mluvit.“ To by pro mě byla značka ideál a snažím se podle toho chovat.

Necítil byste se silnější v kramflecích v ekonomickém resortu? Když jste dostal nabídku stát se členem Sobotkovy vlády, neříkal jste: Tak já tam tedy půjdu, když o mě stojíte, ale dejte mi raději něco průmyslovějšího?

Bezpochyby by to na tom počátku bylo jednodušší. Moje průmyslová zkušenost by mi umožnila naskočit třeba do ministerstva průmyslu bez větších problémů. Na druhou stranu: věřte nevěřte, ale já si myslím, že není špatně, když má ministr životního prostředí pohled z druhé strany. To, co tento resort dělá, o čem rozhoduje, může mít nebo dokonce má obrovské dopady na lidi, průmysl, zemědělství. Já jsem v chemičce reálně viděl, jaké jsou dopady státních rozhodnutí. Někteří moji bývalí průmysloví kolegové možná počítali s tím, že pro ně bude výhodou, když mě znají. Nevím, jestli si to dneska pořád ještě myslí. Ministr životního prostředí není druhým ministrem průmyslu. Což ovšem neznamená, že nejme připraveni se bavit s kýmkoliv – od svazu průmyslu a dopravy až po nevládní organizace.

Nedostal jste se jako dlouholetý vrcholový manažer chemického průmyslu jmenováním do čela ekologického resortu do střetu zájmů?

Když mě Andrej Babiš nominoval na ministra životního prostředí, dobře věděl, že se okamžitě objeví spojení Brabec – Babiš – průmysl – chemie – potenciální zvýhodňování. Ale řekli jsme si, že to zkusíme, že moje nominace má smysl. Věřím, že se časem ukáže, že to byl vybalancovaný krok. A nevím, jestli tomu uvěříte, ale nestalo se mi, že by od Andreje Babiše přišlo nějaké zadání.

Vy jste pod Babišem pracoval v jeho chemičce roky. Jaký s ním máte vztah?

Znám ho relativně dlouho, což je oproti některým jiným kolegům samozřejmě výhoda. Ale nejsme kamarádi, vykáme si. Je to člověk z jiného světa, než na který jsme zvyklí. Umím asi chápat některé jeho myšlenkové pochody o něco rychleji než ostatní. Kdybych ho před tím neznal, z některých věcí bych byl asi překvapený. Upřímně řečeno, je jasné, že na někoho může působit exoticky to, co říká a co dělá. Ale když ho znáte dlouhou dobu, tak věci chápete.

Co máte konkrétně na mysli?

Způsob vyjadřování, přemýšlení. On je strašně rychlý. Na první pohled se zdá, že to, co říká, je vytržené z kontextu. Ale on ten kontext má. Vždycky říkám, že to je, jako když koukáte v lese, a nevidíte nic jiného než stromy. Teprve když se dokážete vznést, uvidíte až na horizont. A Andrej Babiš tam vidí. Babiš je pro někoho člověkem z jiné planety, já jsem na té planetě taky chvilku pobyl. Takže vím, jak to funguje.

Může vám pomoct prosadit některé vaše záměry?

Určitě mi pomoct může svou formální i neformální autoritou, kterou v hnutí má. A já na tu pomoc spoléhám. Jinými slovy: Neříkám, že se teď na svou práci můžu do jisté míry vykašlat, protože se dohodnu s Babišem, a ono mi to projde. Ale věřím, že když se mi ho podaří o něčem přesvědčit, tak to s těmi ostatními bude snazší.

Už jste tu podporu od Babiše někdy využil?

Zatím ne. On chce být informován o základních věcech resortu, což chápu, ale zatím taková situace nenastala. I když nepochybně přijde. Možná relativně brzy. Přijdu za ním, řeknu mu, ta věc se má takto, považuji ji za klíčovou, kterou v rámci Ano a koalice potřebujeme prosadit. Tak jak ho znám, budou následovat velmi podrobné otázky. Už když jsem pod ním pracoval, naučil jsem se, že musíte mít zásadní argumenty, abyste něco obhájil. Myslím, že do státní správy to je super zkušenost. A když Babiše přesvědčím, věřím, že vyšle signál, že moji předlohu by mělo ANO podpořit. Nepochybně k tomu dojde v následujících měsících.

Co to bude? Zákon o odpadech, EIA?

Nepochybně to bude v nejbližší době EIA. To je norma, která bude kontroverzní už vzhledem k tomu, do jaké časové tísně jsme se dostali tím, že minulé vlády nebyly za deset let schopny uvést tento zákon do souladu s evropskou směrnicí a také díky tomu, že tato oblast vytváří už z podstaty antagonistické vztahy např. mezi zájmy investorů a nevládních organizací. Pod brutálním časovým tlakem jsme pak připravili podle mého názoru kompromisní znění s cílem překlenout období do začátku roku 2016, kdy by měl začít platit zcela nový zákon. A dalším takovým případem bude i zákon o odpadech, ale to asi až příští rok.

Jak se chcete vyhnout situacím, kdy by naopak vás mohl někdo obvinit, že třeba novým předpisem chcete pomoci Babišovi, respektive jeho firmě?

Důvody pro takové obvinění si vždy někdo najde, tomu se asi vyhnout nedá. Dá se ovšem postupovat tak, že každé rozhodnutí úřadu, a nejen v podobných případech, bude zcela transparentní pod veřejnou kontrolou a jasně zdůvodněné.

A co integrovaný registr znečišťování, kam se hlásí vybrané škodlivé látky a na který si stěžuje Svaz chemického průmyslu, že je příliš přísný a pro české chemičky zatěžující. Chystáte nějaké změny?

Právě proto, že jsem věděl, že to bude jedno z témat, kde mě budou novináři hlídat kvůli konfliktu zájmů, nechávám to zcela na svých odborných útvarech. Existuje i pracovní skupina k tomuto tématu, kde jsou třeba i lidé z ministerstva zemědělství, státních podniků, různých svazů, ale i nevládních organizací. Novela se skutečně připravuje, ale jejím cílem je spíše omezit administrativní náročnost pro menší podniky, nikoli pro velké fabriky. Ani bych nepřipustil, aby z registru vypadly některé nebezpečné látky, aby byl registr méně přísný. Myslím, že návrat zpátky není za každou cenu potřeba.