1

Dočasný stop presumpci viny u politiků!

Témata: ,

Soudě podle výroků nejvyšších předáků stojí sociální demokracie před důležitou otázkou. Má, či nemá rezignovat jejich hejtman Jiří Rozbořil na Olomoucku, který uvázl v policejním zátahu minulý týden a který byl na rozdíl od některých dalších jmen předhozených původně veřejnosti nakonec i obviněn?

Hejtman Jiří Rozbořil čelí velkému tlaku z Lidového domu, k odstoupení ho veřejně žádali předseda strany Bohuslav Sobotka i její místopředseda a faktická dvojka v ČSSD, ministr vnitra Milan Chovanec. Ten dokonce v neděli přes televizi Rozbořilovi poradil, že pokud se cítí obětí diletantů v policii a na státním zastupitelství, ať tedy zveřejní tu část trestního obvinění, která se týká přímo jeho. Naopak krajská organizace ČSSD Rozbořilovi pevně věří, její členové si od něj nechali vysvětlil případ na uzavřeném jednání. A věří mu, že celá konstrukce, která má dokazovat prsty Rozbořila v defraudaci evropských fondů, je na vodě.

Z dostupných informací je zřejmé, co Sobotku s Chovancem k tlaku na Rozbořila vede – politická úvaha. Svorně předpokládají, že ať už mají pravdu pánové Šlachta s Ištvanem, kteří šíří dojem, že je nabito, nebo Rozbořil, případ bude jejich stranu politicky poškozovat. Za rok se konají krajské volby, v nichž sociální demokracie budou obhajovat jedenáct hejtmanů z třinácti, což by byla krajně obtížná pozice i bez jakékoliv aféry. A protože v úvahách uvnitř sociální demokracie jako konstanta platí, že každou jejich slabinu systematicky rozpitvají noviny vlastněné Andrejem Babišem, je snaha omezit plochy, na něž může protivník útočit, srozumitelná.

Taky je pravda, že ČSSD - podobně jako ODS za vlády Petra Nečase - ctí presumpci viny a vysokého politika, který by to dopracoval až k trestnímu vyšetřování, prostě stáhne. Nicméně situace v policii a v soustavě státních zastupitelství dospěla tak daleko, že presumpce viny by v české politice měla přestat platit. Diletanství kombinované se zaťatostí, která nevidí nalevo napravo, sociální autismus spojený s ohýbáním trestního řádu (místní příslušnost soudce či státního zástupce) bývá pro kauzy, v nichž se vyskytuje buď Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) nebo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci - nedejbože, když tyto dva orgány spojí síly - málem už typické.

Není to jen jejich nejproslulejší výpad známý coby Nagygate, kde se z původně oznámeného rozplétání mafiánských pavučin ve vedení státu musely orgány po čase přeorientovat na takové podružnosti, jako je doplacení darovací daně na kabelky, podružnosti, které je zpočátku natolik nezajímaly, že při prohlídkách k nim ani nezajišťovali důkazy. Je to třeba i případ zbrojařské firmy Excalibur, v níž byl za účasti ÚOOZ profesně zlikvidovaný vrchní auditor Severoatlantické aliance Jan Vylita, aniž by nakonec byl byť jen obviněn. Nebo je to bizarní tažení proti ředitelce Energetického regulačního úřadu Aleně Vitáskové za to, že zaměstnala bývalou šéfku státních zástupců (a Ištvanovu soupeřku) Renátu Veseckou.

Tady pod taktovkou olomouckého VSZ přišlo 40 policistů zabavit do úřadu jmenovací dekret. I v zátahu proti Rozbořilovi na jedné straně a vysoce postaveným policistům na straně druhé se dějí tak neuvěřitelné kroky, jako že Ištvan pověří akcí nepříslušný ÚOOZ Roberta Šlachty s tím, že nikomu jinému nevěří.

Podstatu případu, v němž figuruje hejtman Rozbořil, pořádně neznáme, a skutečně není normální, aby obvinění politici zůstávali ve funkci. Ale presumpce viny pro politiky by se měla uplatňovat teprve od chvíle, kdy se znormální poměry v policii a v soustavě státních žalobců. Tedy až doslouží toto tragické duo české války proti korupci.

Vyjádření VSZ v Olomouci: Vrchní statní zástupce Ivo Istvan ani ÚOOZ se nepodílí na vyšetřování případu Aleny Vitaskové ve věci angažování Renáty Vesecké na ERÚ a tato informace uvedená v komentáři Daniela Kaisera není pravdivá.

Redakce se za chybu omlouvá


/
komentátor

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhl Havlovo prezidentství, vyšel v roce 2014.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.