Cenu Karla Čapka dostal spisovatel Petr Šabach

Ocenění z PEN klubu

Cenu Karla Čapka dostal spisovatel Petr ŠabachNOVÉ
Spisovatel Petr Šabach Foto: FOTO: Repro YouTube/Xiegarnia.pl
1
Panorama
Echo24
Sdílet:

Cenu Karla Čapka pro rok 2016 dostal od Českého centra PEN klubu spisovatel Petr Šabach. Cena se udílí každý druhý rok za významný literární počin s přihlédnutím k tomu, zda oceněný autor a jeho dílo naplňují Čapkovy ideály, tedy přispívají k tomu, „aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty, nebo aby byly ubráněny“. Šabach je do konce týdne v zahraničí, cenu ve čtvrtek převzala ředitelka nakladatelství Paseka Anna Horáčková a spisovatel poslal pořadatelům ceny video s pozdravem.

V něm děkuje nejen PEN klubu, ale také jejímu otci, zakladateli Paseky Ladislavu Horáčkovi, který zemřel loni v létě ve věku 68 let. Petr Šabach patří ke kmenovým autorům Paseky. „Nejméně polovina té ceny by měla patřit Láďovi Horáčkovi, který mě do toho zvláštního světa psaní uvedl,“ řekl Šabach. Požádal PEN klub, aby rozhodl o tom, na jaké účely by měla jít odměna s cenou spojená, která činí 100 000 korun. „Myslím, že nejlepší řešení by bylo, protože je to cena za literaturu, aby se ty peníze dostaly do oblastí, kde svoboda slova není takovou samozřejmostí jako u nás,“ řekl.

Podle poroty Šabach nalezl zvlášť přesvědčivý způsob, jak oslovit mladou generaci. Zejména tím, jak zdůrazňuje styčné rysy mezi vlastním projevem a myšlením svých čtenářů, jejich vnímáním světa kolem sebe, konstatovala porota.

V ní letos zasedli Jiří Dědeček, Petr Kotyk, Michal Novotný a Jiří Stránský a předsedal jí Vladimír Karfík. Cenu Karla Čapka založilo České centrum PEN klubu v roce 1994, kdy byla poprvé vyhlášena u příležitosti Světového kongresu PEN klubu v Praze.

Cena Karla Čapka představuje bronzovou plastiku v podobě rozevřené knihy s oboustranným reliéfem Karla Čapka, kterou vytvořil sochař Vladimír Preclík, a je spojena s odměnou.

Petr Šabach od svého debutu Jak potopit Austrálii vytvořil literární dílo vyhraněného projevu a stylu. „Život nepíše povídky s pointama. Nikomu z nás se nestala příhoda, která by se dala hned vyprávět v silvestrovské televizi,“ říká sám o svém díle. Jeho prózy posloužily jako náměty divácky úspěšných filmů Šakalí léta, Pelíšky, Pupendo, U mě dobrý a Občanský průkaz.

Čtěte také: Cenu Knižního klubu získal mladý učitel za příběhy z penzionu

Nobelovu cenu má ‚nežádoucí‘ běloruská spisovatelka

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články