Černý scénář. Také Babiš jednou skončí

Jeho politická hvězda dosud jen stoupala a politické komentáře se dosud týkají jen otázky, jak jeho moc ještě poroste. Na konci března se však ukázalo, že také Andrej Babiš má své meze a že jeho sláva jednou skončí. Popularita hnutí ANO výrazně poklesla poprvé v historii, podle PPM Factum z šestadvaceti procent k jednadvaceti.

Spouštěcím mechanismem zřejmě bylo, že politický podnikatel zapomněl na základní pravidlo populistů a že bez jakéhokoli kompromisu prosazuje něco tak nepopulárního, jako jsou elektronické registrační pokladny, které by dopadly na všechny živnostníky.

ANO není stranou podnikatelů, jako středové hnutí bere hlasy ze všech společenských skupin. Průzkum STEM přesto v lednu ukázal, že dnes nejvíc podnikatelů volí právě Babiše. Za podnikatele či živnostníka se v průzkumech označuje osm procent lidí. Jejich podíl mezi voliči ANO a TOP 09 dosahuje jedenácti procent, u ODS dokonce šestnácti. Vzhledem k velké popularitě Babišova hnutí se k němu hlásilo víc podnikatelů než k oběma pravicovým stranám dohromady. Nápad s pokladnami, k jehož autorství se miliardář dosud hlásí, proto odradil řadu jeho nejaktivnějších příznivců, kteří dokážou ovlivnit své okolí. Co bude dál, pokud Babiš bude opakovat stejnou chybu častěji? Pravděpodobný scénář nabízejí dvě země na východě Evropy, které se musely vypořádat se svým „Babišem“, a také jižní státy, které jsou protagonisty současných politických změn.

Vzestup slovenského magnáta v Česku byl dosud příkladem dobře vymyšleného a realizovaného projektu. Nepotřeboval být originální, stejnou cestou se před ním vydali dva jiní podnikatelé z potravinářského průmyslu. Rus Viktor Uspaskich vyhrál litevské volby v roce 2004 a před třemi lety mu vítězství uniklo jen těsně. Dvakrát se proto účastnil skládání vlády. Srb Zoran Janković před třemi let ovládl Slovinsko, po vyhraných volbách však nedokázal sestavit vládu. Podobností mezi Babišem, Uspaskichem a Jankovićem je celá řada, nejdůležitější z nich je okamžik, při němž vstoupili do politiky.

Ve většině východoevropských zemí převládá skepse k obnovenému demokratickému systému. Podnikatelé si počkali na chvíli, kdy se nespokojenost se zavedenými stranami na levici i pravici prohloubila, a pak nabídli alternativu. Uspaskich založil Stranu práce (Darbu Partija), Janković hnutí Pozitivní Slovinsko (Pozitivna Slovenija). V obou případech jde o středové formace měnící své nabídky podle voličů, které chtějí oslovit, do vlády ovšem vstupují výhradně jako partneři sociálních demokratů. Janković v roce 2011 získal celostátní volby slibem, že bude „řídit stát jako firmu“.

Oba Babišovi blíženci se dostali záhy do potíží, protože je pravicová opozice kritizovala za neprůhledné obchody s jejich rodnými státy a za to, že evropské dotace rozdělovali přednostně svým firmám. Osudným se jim však stalo něco jiného.

Celý článek najdete v novém vydání Týdeníku Echo.