Jistota analytikova a matka všech mouder: čas ukáže
Hlava schopná pobírat věci přiměřeně konci pracovního týdne. Kolegové z deníků ve stejné situaci zvládají interpretaci nově publikovaných ekonomických údajů. Žasnu. Závidím. Na fotkách Barbora Špotáková s roztomilým chlapečkem krátce potom, co hodila oštěpem dost daleko na to, aby vyhrála. Žasnu. Jako to ti lidé dělají?
Mladá fronta Dnes otvírákovým titulkem hlásí: „Šetřit se nebude, stát teď potáhne ekonomiku“. Popisuje vizi celkem optimistickou: „Podle včera zveřejněných dat česká ekonomika ve srovnání s loňským rokem roste nadále slušně, konkrétně o 2,6 procenta, byť mezi čtvrtletími se růst zastavil. Podle analytiků však tato momentální stagnace nepředznamenává obrat k horšímu, jde o výchylku souvisící mimo jiné s předzásobením obchodníkům tabákovými výrobky.“ Hospodářské noviny tvrdí, že „Ekonomiku ohrožuje faktor Putin“. Německé hospodářství je totiž také kvůli potížím s obchodem s Ruskem v problémech a česká ekonomika je na té německé dost závislá.
Podle Práva hnutí ANO založí svůj „think tank“, představený by měl být koncem září. „Cílem je také ideologicky ukotvit hnutí, které by se mělo profilovat proevropsky a liberálně. Podle Babiše bude institut vystavěn na třech pilířích. ‚Jelikož je v Evropském parlamentu naše hnutí členem liberální frakce ALDE, chceme se i v české politice vymezovat liberálně,‘ řekl Právu Andrej Babiš.“ Možná hnidopišská poznámka, ale stavba té věty mi přijde charakteristická pro ad hoc styl toho expandujícího hnutí. Budeme se vymezovat nějakým způsobem, protože jsme v nějaké frakci. Obvyklejší by asi bylo říct: jsme v nějaké frakci , protože naše hodnoty jsou takové či onaké. Ale forma obvyklého se asi mění.
Lidové noviny referují o konfrontaci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a náměstka ministryně spravedlnosti Roberta Pelikána. Zeman v rozhovoru pro deník říká: „Když jsem si v Lidových novinách přečetl, že záměrem pana Pelikána je, aby nejvyšší státní zástupce nemohl vstupovat do živých věcí, a spojím to se snahou ministerstva působit aktivněji na poli trestní politiky a přidám různá vyjádření, že ministerstvo chce být více informováno o některých věcech, tak obavy prostě mám.“
Lukáš Jelínek v obsáhlém komentáři pro Právo píše o stavu sociální demokracie a rozložení sil v ní. Mimo jiné sděluje: „.... příštího prezidentského kandidáta by Sobotka vybíral referendem. Cosi mi říká, že poté, co se předvede coby úspěšný nekonfliktní premiér a najde si nástupce v Lidovém domě, bude chtít zkusit boj o Hrad sám. Podobně jako Robert Fico na Slovensku.“ Pozoruhodný nápad. Navíc se dá předpokládat, že to říkající „cosi“ nebude Bohuslavu Sobotkovi zas až tak vzdáleno. Člověk často čte o tom, jak by Češi ocenili nějakého toho nekonfrontačního, mdlého, plus mínus slušňáckého kandidáta. A pak vyhraje pokud možno co nejdůkladnější popření téhle představy. Nezbývá než se uchýlit k matce a futrálovi všech analytických mouder: čas ukáže.
Otvírákový titulek stejného deníku hlásí: „Děti necvičí, tloustnou a v dospělosti se to snaží napravit. Často marně“. Zamyslel jsem se. Je řeč o lidech, kteří byli před lety tlustými dětmi a teď se to marně snaží nějak napravit? Nebo o tlustých dětech dneška, o nichž předpokládáme, že po letech a letech, až dospějí, budou napravovat to dávné necvičení a moc jim to nepůjde?“ Většinou je lepší se nezamýšlet, jenom se z toho člověku roztočí hlava.
Po čase jsem otevřel Haló noviny a zase zklamání. Málo nezamýšlené poezie a slušná nálož předvídatelné nudy. Inspirativní titulek. „Víkend slibuje hojnost hub a stabilní hladiny“. No tak jo. Nechť jsou vaše houby hojné a hladiny udržené v přiměřené a stabilní úrovni – jsme přece dospělí lidé a chováme se podle toho, že... K tomu vzdáleně a spíš intuitivně související titulek v Blesku: „Nosálové jdou v řadě za sebou“. Tak šťastnou cestu, nosálové.
