Kam nás vede slepá Babišova víra
Zrychlí Andrej Babiš zadlužování České republiky, anebo se naopak naplní jeho sliby a ministr povede zemi k vyrovnaným rozpočtům? Debata ve sněmovně ukázala, že pouhá slova k odbourání dluhů nestačí.
Úsporný rozpočet, který ohlásila vláda, se dočkal tak nepříjemné kritiky ve sněmovně, že ministr financí Babiš ztratil nervy. „A stejně jsme to naplánovali na příští rok, i když je deficit 100 miliard, tak samozřejmě já budu usilovat o to, aby byl podstatně nižší, takže chci, aby ten trend šel dolů,“ ohradil se emotivně proti svému předchůdci Miroslavu Kalouskovi. Exministr však trval na svém a tak slovní přestřelka skončila označením Kalouska za lháře.
Debata zůstala otevřená a z pohledu daňových poplatníků tak došlo k nepříjemné situaci, protože není zřejmé, jestli se všem společné státní finance uzdravují, anebo propadají do nových problémů. Babiš argumentuje tím, že udržuje trend posledních let. V roce 2012 schodek státního rozpočtu těsně překročil 100 miliard, loni poklesl k osmdesáti miliardám a letos se předpokládá pod osmdesáti miliardami. V příštím roce se schodek plánuje ve výši sto miliard, pořád je ale o dvanáct miliard nižší, než se plánoval na letošní rok. Když se plánovaný schodek letos podařilo proti předpokladům srazit o víc než třicet miliard, tak to určitě půjde i v příštím roce, slibuje Babiš.
Čtěte také: Sněmovnou prošel rozpočet se schodkem 100 miliard
Opozice by ovšem neplnila svou úlohu, kdyby takovým slibům věřila. Ovšem nemohou jim věřit ani úředníci ministerstva financí, kteří před postupem svého šéfa sami varují. Jejich přístup je také o mnoho exaktnější než v případě rozevlátého Babiše. Ministr uvádí čísla, která vyplývají z pokladního plnění rozpočtu, úředníci používají metodiku GFS 2001, která přesněji eviduje všechny pohyby na účtech státních institucí a ještě k tomu na účtech zdravotních pojišťoven, krajů, měst a obcí. Z takového pohledu schodek veřejných financí už loni poklesl pod padesát miliard, letos bude o čtyřicet miliard vyšší a v příštím roce podle rozpočtu překročí sto miliard. „Po rekordním schodku veřejných rozpočtů v roce 2009 přišlo jeho postupné snižování, tento klesající trend je ale v roce 2014 narušen,“ informují úředníci v dokumentaci ke státnímu rozpočtu a rozpočet na rok 2015 komentují slovy: „Meziroční růst deficitu veřejných rozpočtů je projevem zhoršení hospodaření u státního rozpočtu.“
Babišova dramatická rétorika může zakrýt přesná data v politické diskusi, ve světě finančníků a účetních to však není možné. Kritika prvního rozpočtu vlády Bohuslava Sobotky tak upozorňuje, že její hospodářská politika stojí na tak vratkých základech, jako jsou sliby a bezdůvodně optimistická očekávání.
Sázka na vyšší spotřebu
Zjištění, že se realita neřídí ani nejlépe míněnými záměry, je přitom vidět i při naplňování jiných vládních plánů. „Ke zvýšení schodku veřejných rozpočtů dochází z velké části v důsledku snah o podporu růstových tendencí v ekonomice,“ připouští materiál ministerstva financí, připomíná však, že tento postup přináší značná rizika pro dlouhodobou stabilitu státních financí.
Sobotkova vláda nepřišla v rozpočtu s ničím originálním, opakuje pouze manévr úřednické vlády Jiřího Rusnoka, který zvyšoval schodek také z toho důvodu, aby pomohl ekonomice. Také Rusnok především přidal na platech státním zaměstnancům. Taková státní intervence může zvýšit platovou úroveň také v soukromých firmách. Po všeobecném zvýšení platů pak vyroste domácí spotřeba, nejdůležitější součást národní ekonomiky.
Přitom už Rusnokova intervence vyšla jen v omezené míře. Lepší platy ve státní sféře opravdu významně přispěly k tomu, že příjmy tuzemských domácností vyrostly za první tři čtvrtletí roku 2014 v průměru o 3,1 procenta. Rodinné účty Českého statistického úřadu však ukazují, že to nutně neznamenalo zvýšení spotřeby. Ta vyrostla jen o 1,1 procenta, tedy jen tři promile nad inflací. Zbytek vyšších výdělků občané proměnili na úspory.
Čtěte také: Babiš o rozpočtu: míchá pravdu s nepravdou
Statistika rodinných účtů tím relativizuje optimistické údaje o pětiprocentním nárůstu tržeb v maloobchodu, ke kterému došlo v druhé polovině roku. Bilance je pozitivní jen díky tomu, že se srovnává s minulým létem a podzimem, kdy lidé naopak mimořádně šetřili. Útrata za maloobchodní zboží se skutečně zlepšila proti loňsku, stále však nedosahuje úrovně let 2007 ani 2008.
Ani Rusnokova finanční injekce rodinám, ani sliby Sobotkovy vlády nepřesvědčily občany, aby zapomněli na opatrnost, které se naučili při nástupu krize v roce 2008. Jedním z důsledků je fakt, že se peníze investované do rodin nevracejí do státního rozpočtu na příjmech z daně z přidané hodnoty a že státní finance trpí.
Premiér Sobotka i ministr Babiš přesto věří, že se to změní, že po dalším zvýšení platů lidé přece jen začnou utrácet a že se peníze do rozpočtu přece jen vrátí. Pak může dojít i k tomu, že se plánovaný stomiliardový schodek v příštím roce sníží. Stačí, když se Češi začnou chovat podle toho, jak si přeje jejich vláda.
