Projídací rozpočet. Sází na konzum a daňovou represi

Skvělým terčem pro populisty je návrh státního rozpočtu na rok 2016. K rozpoutání emocí stačí stručný výčet: důchody se v příštím roce zvýší o 0,9 procenta, platy státních zaměstnanců o tři procenta, těch pod služebním zákonem (tedy úředníků) o pět procent, platy ústavních činitelů o devět procent. „Politici si přidávají desetkrát víc, než dostanou důchodci,“ takový titulek se přímo nabízí. Při očekávané inflaci 1,5 procenta se životní úroveň penzistů sníží.

Samozřejmě existuje vysvětlení, proč důchodci dostanou tak málo. Zvýšení penzí se odvozuje z dosavadní takřka nulové inflace a nízkého růstu platů, takže letos se opravdu víc než devět promile vypočítat nedá. Při ekonomickém oživení to tak bývá vždycky.

Nejdříve musí vyrůst platy zaměstnanců, aby se podle nich o rok později vypočetly vyšší důchody. Při náhlém příchodu krize naopak důchody rostou, i když platy klesají. Vládě tak jde fakticky vyčítat pouze určitý nevkus, když s rozmrazením platů politiků a úředníků, jejichž růst byl v krizových dobách rovněž zastaven, nepočkala na důchodce.

Nové daně za 55 miliard

Z konzervativního pohledu je ovšem třeba ministra financí Andreje Babiše i jeho kolegy ocenit, že nepodlehli pokušení, že se důchody nesnaží zvýšit rychleji a nezatěžují tak budoucí rozpočty. Kritiku konzervativce si zaslouží jiný rozměr rozpočtu, konkrétně nadměrný optimismus. Vláda Bohuslava Sobotky staví rozpočtové příjmy na čtyřprocentním růstu platů. Proto prý odvody z pojistného a z daně z příjmu vyrostou skoro o pětadvacet miliard.

To se při pozitivním vývoji ekonomiky ještě může splnit, sázkou do loterie je ovšem růst výnosů daně z přidané hodnoty (DPH) o 13 miliard. Z toho by mělo 9,6 miliardy zajistit tažení ministra Babiše proti daňovým únikům, zvláště zpřísněním kontroly příjmů u živnostníků, malých a středních podniků pomocí každoměsíčních kontrolních hlášení i elektronických pokladen. Sázka nemusí vyjít, pokud nevyjdou některé odvážné spekulace z vládních materiálů. Jedna z nich zní, že úniky na DPH dosahují sto miliard, přísnější dohled by tedy měl aspoň deset miliard vynést.

Obecně návrh rozpočtu předpokládá, že se finanční úřady znovu naučí vybírat daně. Letos se má (i s pojistným) vybrat 976 miliard korun, o 23 miliard víc než loni. Po pěti měsících zaznamenaly rozpočtové příjmy i při čtyřprocentním ekonomickém růstu šestimiliardový pokles. Ovšem v příštím roce vláda plánuje úplný obrat, na daních a pojistném se vybere o pětapadesát miliard víc než je v plánu na letošek.

Právě tento strmý nárůst umožní snížit schodek rozpočtu z letošních sto miliard na sedmdesát miliard. Nejde o žádný mimořádný výkon, protože už v roce 2012 schodek státního rozpočtu poklesl k 80 miliardám. Přesto ohlášené snížení na 70 miliard je poslední šancí Sobotkovy vlády, jak se před koncem volebního období vyhnout kritice z rozmařilosti či plýtvání. Využití této šance bude záviset na tom, jak vyjdou dobrodružné experimenty při výběru DPH.

Dobré vyhlídky státních zaměstnanců

Ministr Babiš si vysloužil kritiku kolegů, kteří požadovali z rozpočtu o pár desítek miliard navíc. Přesto neřeže do masa ministerských výdajů příliš hluboko, zvláště v případě resortů, které spravují ministři hnutí ANO. Významnější pokles proti loňsku Babiš navrhl pěti resortům, ze kterých dva patří lidovcům (kultura a zemědělství) a dva sociálním demokratům (zdravotnictví, průmysl). Vedle toho se musí z hnutí ANO omezit ministr dopravy Dan Ťok.

Zvyšují se výdaje resortů životního prostředí, místního rozvoje a obrany, které vedou Babišovi lidé. Vedle toho se zvyšují výdaje tří sociálnědemokratických ministerstev, v resortu sociálních věcí to je ovšem povinnost. Nárůst výdajů o devět miliard je poloviční proti letošnímu růstu a ani nepokryje rostoucí náklady na důchody, za které by měl stát v příštím roce utratit 405 miliard, o deset miliard víc než letos. Proto se předpokládají úspory u jiných dávek, hlavně u podpor v nezaměstnanosti.

Z jiných sociálních titulů by se měly zvýšit jen dávky v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení a podpora pěstounů. Další dva sociálnědemokratické resorty, kde porostou výdaje, jsou ministerstvo školství a vnitra, kde útratu táhnou nahoru platy učitelů, policistů a hasičů.

Přehled výdajů tak ukazuje, že jde v první řadě o „projídací rozpočet“, při kterém se zvyšují výdaje na mzdy a sociální dávky, naopak klesá útrata v ministerstvech, která mají na starost investice. Ministři ovšem předpokládají, že investice uhradí stejně jako v minulých letech Evropská unie. Výjimku tvoří dvoumiliardový nárůst dotace z národních zdrojů pro armádu i pro vědu. V případě výzkumu ovšem o investice do budoucnosti moc nejde, protože zvýšení dotace má zajistit provoz nově vybudovaných výzkumných center, která na sebe neumějí vydělat.