Zeman u Ústavního soudu neuspěl. Služební zákon platí
Služební zákon
AKTUALIZUJEME
1
Ústavní soud dnes zamítl návrh prezidenta Miloše Zemana na zrušení služebního zákona. Vyhověl mu pouze v jediném z jeho návrhů a vypustil z normy jednu větu. Zeman navrhl zrušení celkem 20 rozsáhlých pasáží zákona, které upravují třeba diskutované postavení politických náměstků. Prezident rozhodnutí soudu respektuje.
„Ustanovení § 17 odstavce 3 věty čtvrté se ruší, ve zbývající části se návrh zamítá,“ uvedl při vyhlášení nálezu místopředseda soudu Jaroslav Fenyk.
Ústavní soud zrušil na návrh Zemana větu v paragrafu 17, která dávala větší pravomoce sedmi orgánům státní správy mezi které patří například antimonopolní úřad nebo Český energetický úřad. Ty podle zrušené věty mohly odporovat vládě, kdyby v nich chtěla propouštět zaměstnance, snižovat výrazněji jejich počet nebo jim ubírat na platech. Vláda předtím k těmto krokům potřebovala souhlas všech sedmi vedoucích těchto úřadů.
Rozhodnutí ÚS o zrušení části zákona je platné okamžikem vyhlášení jeho nálezu ve věci, tedy už ode dneška.
Prezident výsledek soudního jednání okomentoval pouze velmi krátce. „Rozhodnutí Ústavního soudu respektuji,“ sdělil ČTK Zemanovo stanovisko jeho mluvčí Jiří Ovčáček.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) verdikt soudu přivítal. Je podle něj logické a odpovědné, uvedl na svém twitterovém účtu. „Vypuštění věty, která se týká systemizace některých úřadů, respektuji jako ústavně odůvodnitelné. Zrušení této věty myslím nezpůsobí při aplikaci zákona žádné vážnější problémy,“ dodal později předseda vlády v komentáři zaslaném ČTK.
Vítám dnešní rozhodnutí ÚS,je logické a odpovědné.Důležitá reforma, která zajistí nestrannost a větší kvalitu státní správy může pokračovat.
— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka)
9. Červenec 2015
Předseda lidovců, vicepremiér Pavel Bělobrádek se omezil na konstatování, že rozhodnutí Ústavního soudu je pro politiky závazné.
Šéf ODS Petr Fiala řekl, že není příznivcem zatahování Ústavního soudu do „politické bitvy“ v případě, že někdo nesouhlasí s podobou schváleného zákona. „Proto oceňuji zdrženlivost Ústavního soudu v rozhodování o případném zrušení služebního zákona či jeho části. Prezident Zeman by měl raději svůj čas věnovat důležitějším činnostem než bojem s Poslaneckou sněmovnou,“ uvedl Fiala.
Podle místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska někdo konečné slovo v legislativním procesu mít musí. „Každý nález Ústavního soudu respektuji. Některý, pravda, se mi líbí, některý se mi nelíbí, tenhle se mi líbí,“ řekl Kalousek.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) na twitteru uvedl, že rozhodnutí soudu znamená ocenění práce „jeho spolupracovníků“ na služebním zákonu, za což jim poděkoval. „Jediná změna ještě více posiluje roli vlády,“ dodal.
2/3 Jediná změna pak ještě více posiluje roli vlády.
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec)
9. Červenec 2015
3/3 Cesta k čerpání prostředků z EU a k odpolitizování státní správy je volná.
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec)
9. Červenec 2015
Návrh na zrušení zákona nebo jeho částí podal prezident loni v listopadu. Zemanův návrh má šest stran textu, takže je oproti jiným podáním, jež směřují proti právním předpisům, relativně stručný. V úvodu se věnuje schvalovací proceduře. Sněmovna se původně začala zabývat novelou starého služebního zákona z roku 2002, který nikdy nebyl plně účinný. Prostřednictvím komplexního pozměňovacího návrhu však původně projednávanou novelu podle Zemana nahradil zcela nový návrh zákona o státní službě.
Služební zákon začal platit po letech příprav a sporů od letošního ledna. Jeho cílem bylo odpolitizovat státní správu a dát úředníkům jistotu, že po každých volbách s nástupem nové vládnoucí garnitury nenastane kompletní obměna vedení úřadů. Do služebního poměru přešlo nedávno 68.000 státních zaměstnanců. Přineslo jim to některé nové povinnosti, ale také pracovní jistoty.
