Vždy když na Dřevíč přišla řeč, tak kníže zjihl. Evidentně to tam miloval a přijal za své. Přitom to je místo, které nepatří bezprostředně do schwarzenberského dědictví, i když ani to není tak jednoduché. -
Bylo to tady skvostné útočiště a trochu úkryt, dokonalé místo, kam se ztratit nebo kam si někoho pozvat a být ztracený s ním, byla to ideální splendid isolation, jak tomu říkají. -