Václav Roštlapil navrhl na Petříně arcibiskupský seminář, který umístil do samého středu Arcibiskupské zahrady. Dominantou komplexu měl být kostel tyčící se uprostřed celé skupiny. Kolem něho pak Roštlapil plánoval budovy s representačními místnostmi, objekt kněžského semináře pro 160 alumnů a hospodářské stavby. -
Antonín Balšánek ve svých vizích zamýšlel propojit vrcholek Petřína s Bělohorskou plání a celý hřbet Bílé hory od Petřína až k Ruzyni plánoval využít k realizaci lidového parku a sletiště. Na Petřín plánoval umístit řadu reprezentativních staveb, například velký amfiteátr pod širým nebem „po způsobu divadel řeckých”( vpravo a vlevo nahoře). Další výraznou stavbou na samém okraji Petřína měl být pavilon pro Muchovu Slovanskou epopej (vlevo dole). -
Na úpatí Petřína měl podle Balšánkovy studie stát národní pomník s bohatou sochařskou výzdobou. -
Profesor Jan Koula předložil městské radě svůj projekt spojení Starého Města s Holešovicemi, Letnou a Bubenčem pomocí mírně stoupající přímé trasy vedené od Čechova mostu až k silnici Belcrediho (dnešní třída Milady Horákové). V očích Kouly by tak došlo k elegantnímu a navíc nejkratšímu možnému spojení pražského centra se severními částmi města, jež byly dosud přístupny pouze nedostačující serpentinou Chotkovou a zůstaly proto neoživeny a nedoceněny. Na začátku silnice při mostě měla stát monumentální brána, jakýsi vstup do nového městského území. Vršek brány měl zároveň sloužit jako most. -
Jan Vejrych navrhl pohledově zakončit Mikulášskou třídu (dnešní Pařížskou ulici) budovou galerie českého umění, která by se tyčila na okraji letenské stráně nad Čechovým mostem. -
Obálka knihy Praha nepostavená. -