Takřka v předvečer 60. výročí podpisu Římských smluv uspořádal Pravý břeh v Praze debatu na téma Česká vize EU pro 21. století. Diskutovat přišli předseda ODS Petr Fiala, poslanec EP a předseda ACRE Jan Zahradil, prorektor VŠ CEVRO Tomáš Pojar a předseda slovenské strany SaS a europoslanec Richard Sulík, moderovala analytička Echo24 Lenka Zlámalová.


Debata Pravého břehu

Komentáře
 

Něco o byrokracii

Začnu anekdotou, neboť někdy lépe než obšírný rozbor poodhalí absurditu situace, v níž se nacházíme: Pán řekl Noemovi: „Za šest měsíců sešlu na Zemi déšť, který bude trvat čtyřicet dní a nocí. Voda zaplaví celou zemi, hory i údolí, a vše bude zničeno. Chci, abys postavil archu a zachránil pár zvířat od každého druhu. Tady na ni máš plány.“ Šest měsíců uplynulo jako voda. Obloha se zatáhla a začal padat déšť. Noe seděl na dvorku a plakal. „Proč jsi nepostavil archu, jak jsem ti přikázal?“ zeptal…

 

Česká republika je z pohledu bezpečnosti ukotvena snad nejlépe v historii. Severoatlantická aliance nám poskytuje silnou oporu a udržuje systém odpovědnosti a silných závazků. Evropská unie v naší oblasti, která tradičně fungovala jako nárazníkové pásmo, podporuje mír a prosperitu.

Rozhovor s Petrem Fialou

Byrokracie je jedním z hlavních problémů dnešní doby. Někdy připomíná stohlavou saň – utneš pět hlav, ale deset jich naroste. Je to ale zřejmě hledání správné míry, ne?

Zákon o státní službě problém byrokracie nevyřešil

Zákon o státní službě se široké veřejnosti prezentoval jako klíčový nástroj pro zajištění kvalitního výkonu a odpolitizování státní správy. Na jeho přijetí důrazně tlačil i Brusel. Tyto přísliby vzbuzovaly mnohá pozitivní očekávání. Výsledkem je však vznik uzavřené komunity státních úředníků, mezi které jen těžko pronikají další schopní a iniciativní lidé zvenku.

Vzdělávání

Jednou z nejčastějších výtek při lamentování nad stavem vzdělávací politiky v naší zemi je neexistence společenské a politické shody na jejích základních bodech. Toto vysvětlení ale podle mého přesvědčení není zcela výstižné. Jistě je pravda, že česká vzdělávací politika v mnoha ohledech selhává, jak dosvědčují trendy výzkumů PISA. V řadě případů jde ale spíše o problém implementace, respektive schopnosti státu, krajů a obcí realizovat rozhodnutí na školách.

Snaha o totální dohled vede ke společenské letargii

Na celé akci s EET není nejodpudivější, že udávání bdělými občany tak nějak zapadá do osobní historie ministra Babiše, jenž se po roce 1989 stal prvním členem vlády, který nemohl předložit čisté lustrační osvědčení. Mnohem závažnější je, že stát chce pořád něco sledovat a prověřovat, a tak donutí kontrolované, aby se kontrolovali sami, a přitom nesli všechny náklady.

Obrana

Mezi politiky různých stran od KDU-ČSL až po obskurní Realisty se rozšířila myšlenka, že nejlepší cestou ke zvýšení naší obranyschopnosti je obnovení základní vojenské služby. Opakují se tři mýty:

Centrum transatlantických vztahů vysoké školy CEVRO Institut uspořádalo 1. prosince 2016 v Praze veřejnou přednášku s názvem Budoucnost konzervatismu v Evropě, mezi jejíž mediální partnery patřil i Pravý břeh. U řečnického pultu vystoupil britský novinář John O’Sullivan a čeští politologové Stanislav Balík a Alexander Tomský. Moderátorem byl člen správní rady Pravého břehu Alexandr Vondra. Akce měla tři hlavní poselství:


Reportáž

 

Likvidace rodiny pod praporem progresivistické revoluce

Koncepce rodinné politiky Ministerstva práce a sociálních věcí má (poněkud paradoxně až ke konci volebního období) přinést revoluční změny, a proto loni narazila na nesouhlas pravicové opozice i koaličních lidovců. Pozměněný návrh, k jehož předložení se ministerstvo nyní odhodlalo, přináší spíše kosmetické úpravy. Ale asi jen přílišný optimista mohl doufat, že zmíněný úřad přistoupí k nějaké reflexi.

ČR po brexitu a s Trumpem v čele USA

Změna je tu. Spojeným státům se vrátí dominantní postavení, ale Donalda Trumpa elity Evropské unie využívají k utáhnutí šroubů evropské integrace. Brexit by byl před deseti lety nemyslitelný, dnes je to realita, jež Česku přináší starosti. Politici musí studovat Trumpovu kampaň a EU je jako svěrací kazajka. To a další padlo na první veřejné diskuzi think-tanku Pravý břeh. Odpovídal na otázky, co zvolení Trumpa a brexitu, jedněch z nejskloňovanějších pojmů nejen čtvrteční debaty, znamená pro…

Konference Pravého břehu

Dva dny poté, co britská premiérka Theresa Mayová nastavila pevné mantinely, mezi nimiž má rezonovat londýnské „Goodbye!“ Evropské unii. A v předvečer inaugurace nového amerického prezidenta, Donalda Trumpa, jehož nástup je vnímán lecjak, jen ne neutrálně. Možná i proto bylo na pražském Perštýně, kde se ve čtvrtek 19. ledna konala premiérová konference think-tanku Pravý břeh, o něco víc zájemců než židlí. Své ale sehrála i sestava řečníků. Za jedním stolem zasedli vedoucí katedry politologie z…

Svět podle Marksové

Aktivistky, které se dosud vyžívaly v pořádání seminářů o tom, jak je film Jak vytrhnout velrybě stoličku sexistický, se občas dostanou do pozic, kde opravdu ovlivňují naše životy. To je pak vždycky potíž. Jednou z těch, kterým se to podařilo, je bývalá ředitelka Gender studies Michaela Marksová-Tominová, která se stala ministryní práce a sociálních věcí. A díky tomu, že to po ní nikdo nechtěl vzít, přežila i poslední výměny ve vládě.