Cesta ke zlu. Kdo se přizpůsobí společnosti, je zodpovědný za její činy. Esej Terezy Matějčkové

Už za několik málo dní bude jasno o vítězi amerických prezidentských voleb. Přestože průzkumy jsou vyrovnané, mírným favoritem je Donald Trump. Ondřej Šmigol v novém vydání Týdeníku Echo analyzuje důvody jeho převahy nad Kamalou Harrisovou.

„Trump a Ukrajina? Pozice USA bude podobná jako v Německu 1945“. Nedávno navštívila Prahu skupina republikánů blízkých Donaldu Trumpovi, v jejichž podání není Trump až takový radikál. Byl mezi nimi James Carafano, viceprezident washingtonského think-tanku Heritage Foundation. Martin Weiss s ním hovořil o zahraničněpolitickém uvažování Donalda Trumpa a zahraniční politice případné druhé Trumpovy administrativy.

O konformistovi. Jak se vymanit ze skupinových tlaků ve společnosti. V posledních letech se ocitly pod tlakem tzv. experimenty lidskosti, jak jsou přezdívány Milgramovy a Zimbardovy psychologické pokusy. Vznikly v reakci na druhou světovou válku a kladly si za cíl porozumět mlčící většině, která nezabránila zlu. „Žijeme v době, kdy jsme vlivem digitálních médií i globálních nadnárodních institucí propojeni natolik, až se naše myšlení zdá dokonale sehrané, takřka epidemické. I kdyby se Zimbardo a Milgram pletli v nacistickém zlu, co když jedinečným způsobem osvítili systémové tlaky současných společností? Více v eseji Terezy Matějčkové.

Už za čtvrt roku soumrak demokracie. Stihne vláda proboxovat peníze pro ČT a ČRo? Dělaly se kvůli tomu procedurálně psí kusy, například ještě v létě koalice nebrala zřetel ani na stanovisko poradního orgánu Legislativní rady vlády, jen aby se „stihly termíny“. Bylo životně důležité pro demokracii, aby novela zákona o České televizi a Českém rozhlase vešla v platnost ještě letos. Imperativem je zajistit ČRo a hlavně ČT víc financí na provoz, v prvním případě až o 330 milionů korun, v druhém o 865 milionů. Novela je, jak ostatně přiznávají ti politici čtyřkoalice, kteří se o ni osobně zasazují, politicky motivovaná, píše v analýze Daniel Kaiser.

Faustovský příběh Vítězslava Nezvala. Postava Vítězslava Nezvala je v historii české literatury nepřehlédnutelná. Pro mnohé to byl geniální talent, básník tvořící s nesmírnou lehkostí, schopný opanovat jakýkoli žánr, pro jiné člověk rozporuplného charakteru, neostýchající se své dílo zpoplatnit době, oportunista, na něhož je třeba nahlížet obezřetně. Publicistka Krystyna Wanatowiczová se Nezvalem zabývala několik let a své poznatky přetavila do obsáhlé knihy, která nyní vychází pod názvem Nezval / Básník a jeho syn. Rozhovor s ní vedla Erika Zlamalová.

Koně, dostihy a sázky. „Muži a ženy závodí dohromady. I sprchy mají společné“. Pozvání do tohoto Salonu Echa věnovanému dostihům a lidech kolem nich přijali: chovatelé dostihových koní Ladislav Nagy a Jan Červenka, novinář a dostihový odborník Martin Cáp, bývalá žokejka Barbora Málková a trenérka dostihových koní Vendula Korečková. Debatu vedl Jakub Peřina.

Zásadní slovo filozofa. „Bělohradskiánský obrat“. „Ale i my, privilegovaní, na dobrém místě světa, s pevnými či slušnými platy, jsme přece také každý nějak zranění. Totiž nepřiznávanou spoluzodpovědností za stav světa, země: málo jsme řvali, když krize nastupovaly, když bylo ještě možné se jim postavit. Kdo se cítí být bez viny, je sám intelektuální dezolát,“ píše v reakci na text Václava Bělohradského Petr Pithart.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.