„Trump a Ukrajina? Pozice USA bude podobná jako v Německu 1945“

V amerických médiích jsou hodně slyšet příznivci Donalda Trumpa, kteří si nepřejí, aby USA dál pomáhaly Ukrajině, a líbí se jim Trumpovy výhrůžky NATO. Někteří pomýšlejí na funkce v případné Trumpově administrativě. Nedávno navštívila Prahu na pozvání Centra transatlantických studií CEVRO Institutu skupina méně halasných, avšak také Trumpovi blízkých republikánů, v jejichž podání není Trump takový radikál. Byl mezi nimi James Carafano, viceprezident washingtonského think-tanku Heritage Foundation. Hovořili jsme s ním o zahraničněpolitickém uvažování Donalda Trumpa a zahraniční politice případné druhé Trumpovy administrativy.

Součástí přístupu Donalda Trumpa k zahraniční politice USA je být nevyzpytatelný, že?

Podle mě je Donald Trump náhodou velmi předvídatelný, i když říká, že je rád nepředvídatelný. Když říká „America first“, tak v podstatě říká, že úkolem amerického prezidenta je starat se o životní zájmy amerického národa. Předvídatelné na něm je, že to skutečně dělá. Když nastoupil do prezidentského úřadu, jeho výchozí názor byl: Jdeme pryč z Afghánistánu. Ale když si sedl se svým národněbezpečnostním týmem, tak mu řekli: Toto jsou plusy a toto minusy našeho odchodu. A opravdu ho přesvědčili, že hned odejít by americkým zájmům neposloužilo. Takže řekl: Dobrá, neodcházíme, ale musíme mít politiku, která dává smysl. Jen tam lít peníze smysl nedává. Trump v Afghánistánu utratil za rok méně než Obama za týden. A během posledních dvou a půl roku, myslím, tam neměly americké jednotky žádné ztráty. Když oznámil, že přestěhuje velvyslanectví USA z Tel Avivu do Jeruzaléma, znělo to jako hloupost, každý prezident říkal, že to udělá, a žádný to neudělal. Všichni mu říkali, že to bude konec světa, takže on řekl, že to udělá, a uvidíme, co se stane. A nestalo se nic, protože všichni víme, že Arabům na Palestincích ve skutečnosti nezáleží. A od toho vedla cesta k Abrahámovským dohodám. Když jel do Helsinek (v červenci 2018 na setkání s Vladimirem Putinem – pozn. red.), řekl, zkusíme udělat deal, a Putin ho v podstatě ponížil. Trump se rozhodl, že už nic takového podruhé neudělá. Takže po zbytek funkčního období už na Putina nebral žádný ohled. Odstoupil od smlouvy o jaderných zbraních středního doletu, dodal Ukrajincům zbraně, snažil se zhatit plynovod Nord Stream 2. Takže na Putina bude tvrdý.

Myslíte, že to je ponaučení, které si z toho helsinského jednání odnesl?

Trump se nebojí rizika, ale není lehkomyslný. Chce vyzkoušet, jestli lze věci dělat jinak. Mnozí jsme říkali, že myšlenka resetu ve vztazích s Ruskem nebude fungovat, Obama to zkusil a nevyšlo to. Trump řekl: Ne, já s tím člověkem chci mluvit. A tak jel a mluvil s ním. Vrátil se a řekl: To není člověk, se kterým bych se mohl dohodnout. Severní Korea byl stejný případ (míněno setkání Donalda Trumpa a severokorejského vůdce Kim Čong-una v červnu 2018 v Singapuru – pozn. red.).

Donald Trump často působí, jako by měl nezřízenou potřebu líbit se, oceňuje lidi, kteří mu lichotí.

Já jsem Newyorčan jako on, takže myslím, že to chápu. Je to vyjednávací technika. „Je to můj nejlepší kamarád. Miluju ho.“ Nemiluje ho a není to jeho nejlepší kamarád. Říká to, protože chce vytvořit příležitost k uzavření nějakého dealu. Když chcete uzavřít deal, výborně. Když nechcete, nevrátí se, aby vám nabídl lepší. Musíte se dívat na substanci jeho politiky. Podívejme se třeba na NATO. Trump řekl, že země, které nezačnou platit, Amerika nebude bránit. Lidi vyšilovali. Podívejte se na to logicky. Kanada nedává dvě procenta HDP na obranu. Když někdo zaútočí na Kanadu, myslíte, že budeme jen tak sedět? Jistěže ne, budeme bránit Kanadu. A že bychom nebránili země, které neplatí dvě procenta? Kde jsou ty země? Nejsou na frontové linii. Není to Litva, Lotyšsko, Estonsko, není to Finsko, Norsko, Polsko ani Rumunsko. Jsou to země jako Belgie. Když Rusové zaútočí, ostatní země se snad rozestoupí a nechají je obsadit Belgii? Takže Trump nemíní doslova, že nebude bránit země NATO, ale říká, že ty země se musejí probudit a nést odpovědnost. Jak se říkalo v době jeho první kampaně: Jeho příznivci ho brali vážně, ale ne doslova, jeho protivníci ho brali doslova, ale ne vážně.

Celý rozhovor s titulkem Za Trumpa mluví jedině Trump si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.