Polsko bude mít v čele Rady EU lepší pozici než Maďarsko, řešit bude obranu a Trumpa

Předsednictví v Radě EU se od Nového roku ujalo na šest měsíců Polsko v čele s vládou Donalda Tuska. Podle oslovených europoslanců bude mít lepší pozici než končící Maďarsko s ohledem na spory, které členské státy s Budapeští mají mimo jiné kvůli válce na Ukrajině. Poláci mají mezi svými klíčovými prioritami především obranu či boj s tzv. dezinformacemi, reagovat budou muset na nástup Donalda Trumpa do Bílého domu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že v první polovině roku bude na stole řada klíčových legislativ.

Mezi polskými prioritami pro půlroční předsednictví je hned několik, které se týkají obrany. Dále třeba energetika a diverzifikace zdrojů či konkurenceschopnost zemědělství. Mezi kritizované oblasti patři priorita boje s klimatickými dezinformacemi.

Podle europoslankyně Danuše Nerudové (STAN) bude polské předsednictví mít hned na začátku plné ruce práce, a to jak s novou administrativou Donalda Trumpa, která hrozí uvalením cel, tak s dalšími výzvami. „Nicméně z diskusí, které vedu s polskými kolegy v Evropském parlamentu a v mé frakci EPP, vyplývá, že se jejich vláda v Bruselu chce zaměřit především na otázky bezpečnosti. Ať už půjde o bezpečnost hranic nebo energetickou bezpečnost. Konkrétně chtějí podpořit například společný obranný průmysl, což je samozřejmě ambiciózní, ale může také u některých států narazit,“ řekla Nerudová.

ESEJ TEREZY MATĚJČKOVÉ: Bůh v Americe. Starý zákon ožívá. V bibli se dějí zvláštní věci

„Během polského předsednictví by měl být rovněž představen tzv. průmyslový akt, který by měl posílit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Doufám, že v tomto ohledu bude předsednictví podporovat naše návrhy z EPP na podporu automobilového průmyslu. Věřím, že se tak stane, protože všichni polští kolegové z vládní strany premiéra Tuska v mé frakci tento návrh jasně podpořili,“ dodala Nerudová s tím, že by se tak měl vytvořit další tlak na Evropskou komisi.

Podobně hovoří také její kolega z EPP Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Od nadcházejícího polského předsednictví očekávám aktivnější přístup, zejména v oblasti bezpečnosti a strategické stability. Polsko se bude pravděpodobně intenzivně zaměřovat na podporu Ukrajiny a posilování východního křídla NATO, což je v současném geopolitickém kontextu zásadní. Očekávám také, že bude kladen důraz na energetickou nezávislost a diverzifikaci zdrojů, což je klíčová priorita nejen pro Polsko, ale i pro celou střední a východní Evropu,“ řekl Zdechovský s tím, že bude zajímavé sledovat, jak si Polsko poradí s vyvažováním národních zájmů a požadavků na jednotu EU.

Předsedkyně zemědělského výboru EP Veronika Vrecionová (ODS) pro Echo24 řekla, že polském předsednictví hodně říká jeho heslo „Bezpečnost, Evropo!“. „Líbí se mi jeho priority v oblasti ochrany hranic či svobody podnikání. Jako předsedkyně výboru pro zemědělství musím kvitovat i fakt, že mezi polskými prioritami je právě zemědělství. Doufám, že Poláci budou zároveň v pozici předsednické země vystupovat jako náš spojenec při nutné opravě Green Dealu a celé klimatické politiky,“ řekla Vrecionová.

Europoslankyně Klára Dostálová (ANO) vyzdvihla to, že polské předsednictví se chce, i podle svých hlavních bodů, pustit především do obrany a bezpečnosti, protože hned 7 priorit je právě z této oblasti. „Ale jsem ráda, že tam je energetická transformace, konkurenceschopné a odolné zemědělství a zdravotní bezpečnost. Doufám, že budeme pokračovat v dobré práci,“ řekla Dostálová.

Turek či Konečná jsou kritičtí

Její kolega z frakce Patrioti pro Evropu Filip Turek (Motoristé sobě & Přísaha) pohlíží na plány navyšování vojenských výdajů a budování nové obranné infrastruktury kriticky. „Jako členské státy NATO již máme zajištěnou kolektivní obranu a další vynakládání prostředků evropských daňových poplatníků na duplicitní obranné struktury považuji za zbytečné plýtvání a především postupnou cestu k federalizaci EU. Tyto prostředky by měly být využity efektivněji a nesmíme dovolit to, abychom na EU získávali ‚bezpečnostní‘ závislost, ta má být zajištěna v rámci NATO,“ řekl pro Echo24 Turek.

„Co se týče zelené transformace, jsem znepokojen, že polské předsednictví pokračuje v dalších regulacích spojených s Green Dealem, které mohou být pro náš průmysl likvidační. Považuji za velkou chybu, že mezi prioritami předsednictví chybí ochrana klíčových průmyslových odvětví, zejména automobilového průmyslu, který je páteří evropské ekonomiky a který je v současnosti nejvíce ohrožen neuváženými regulacemi v rámci Green Dealu. I když oceňuji jejich proklamovaný důraz na pobídky místo zákazů, navrhované regulace v oblasti odpadů, plastů a tzv. zelených tvrzení jsou jen další vrstvou byrokracie, která bude stát evropské firmy peníze a konkurenceschopnost,“ dodal Turek.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Jádro z taxonomie nevypadne. „Zelená“ komisařka ale má i jiné nástroje, jak elektrárny

V oblasti technologií vítá důraz na kybernetickou bezpečnost a podporu evropského výzkumu umělé inteligence. „Přestože oceňuji, že Polsko plánuje věnovat pozornost praktickým otázkám konkurenceschopnosti EU a posílení Celní unie, nemohu souhlasit s některými prvky agendy, jako je implementace CBAM nebo ESG reporting, které představují další zbytečnou regulační zátěž pro evropský průmysl,“ dodal Turek.

Nezařazená europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) Echu řekla, že na rozdíl od končícího maďarského předsednictví od polského očekává hodně. „Nikoliv však v pozitivním smyslu. Domnívám se, že jak znám Poláky, tak bude velmi ambiciózní a že se budou chtít jako obvykle ukázat. Mají v programu věci jako bezpečnost, obrana – tam čekám bohužel další nesmyslnou eskalaci rétoriky vůči Rusku, transformaci energetiky nebo zemědělství, což jsou stěžejní témata. Již jenom jak o válce na Ukrajině Poláci mluví ve svém programu dává najevo, že to dále hodlají hrotit a Poláci k nějakému kompromisnímu řešení války směřovat nehodlají,“ míní Konečná.