Intel odkládá stavbu továrny na čipy v Německu i Polsku. Firma šetří a investuje v USA
TOVÁRNY NA ČIPY
Nemilá zpráva pro Německo a Polsko. Dlouho očekávaná výstavba továrny na čipy v německém Magdeburku a polské Vratislavi od Intelu se odkládá. Německo si od toho slibovalo posílení ekonomiky a tisíce pracovních míst. Firma se potýká se ztrátami, snižuje náklady a přesouvá investice hlavně do USA, oznámil šéf společnosti Pat Gelsinger. Na východě Německa, kde je vyšší nezaměstnanost, mělo díky Intelu vzniknout asi 3000 pracovních míst a Magdeburk se měl vedle Drážďan stát centrem čipového odvětví. Pro Němce je rozhodnutí Intelu nepříjemné, protože už hodně investovali do průmyslové zóny, kde továrna měla vzniknout, píše polský deník Gazeta Wyborcza.
Největší světový výrobce počítačových čipů plánoval postavit ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko původně dvě továrny na výrobu čipů, slavnostní položení základního kamene bylo naplánováno na letošní rok. Firma investici odhadovala přibližně na 30 miliard eur (755 miliard Kč). Německá vláda loni přislíbila projekt podpořit částkou 9,9 miliardy eur, zelenou od Evropské komise (EK) ale ještě nedostala.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes zdůraznil, že Intel sice plán na stavbu továrny v Magdeburku odložil, ale stále s ním počítá. "Rozhodnutí odložit projekt v Německu o dva roky je rozhodnutím, které zahrnuje i záměr držet se ho,“ řekl Scholz. "Je pro nás důležité, abychom v tomto velmi nestálém podnikání v polovodičovém sektoru využili příležitosti a pomohli zajistit, že v Německu přesto dojde k dalšímu rozšíření už tak hlubokých kapacit," dodal.
Server Tagesschau píše, že Německu nepomohly ani počáteční investice a daňové úlevy pro Intel. Berlínská vláda teď řeší, co se bude dělat s deseti miliardami eur státní pomoci, která měla být původně určena na výstavbu čipové továrny. Slavnostní položení stavebního kamene bylo totiž plánováno již na tento rok. „Všechny prostředky, které nejsou potřebné pro Intel, musí být rezervovány ve spolkovém rozpočtu na snížení nevyřešených finančních problémů,“ uvedl ministr financí Christian Lindner s tím, že cokoliv jiného by nebylo politicky odpovědné. Dále na síti X vznesl požadavek, aby se nevyužité prostředky použily na sanování miliardové díry v německém státním rozpočtu.
Dočasnému využití miliard určených na státní podporu Intelu pro překlenutí mezer ve státním rozpočtu je podle agentury DPA nakloněn i Scholz. Podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka se na strategii vlády nic nemění. "Koneckonců strategie není zaměřena na jednu společnost, ale na to, abychom měli ekonomickou jistotu, abychom měli v tomto kritickém průmyslovém odvětví určitou úroveň odbornosti i v Evropě a nebyli stoprocentně závislí na trzích jihovýchodní Asie," řekl Habeck.
SOUVISEJÍCÍ: Akcie Intelu klesly o 30 %. Budeme propouštět a zastavujeme dividendy, oznámil výrobce čipů
S Gelsingerem telefonicky hovořil sasko-anhaltský ministerský předseda Reiner Haseloff. Místní ministr hospodářství Sven Schulze s projektem stále počítá. "Společnost Intel je i nadále odhodlána projekt realizovat, i když se zpožděním. To je pro nás všechny důležitá zpráva,“ řekl agentuře DPA.
Gelsinger ještě před několika měsíci prohlašoval, že v Magdeburku se budou používat nejmodernější výrobní postupy, kterými chce Intel dohnat své úspěšnější konkurenty. Společnost se však potýká s finančními problémy, a proto byla nucena někde škrtat. Rozhodla se upřednostnit domácí trh. Gelsinger potvrdil investice v amerických státech Ohio, Arizona, Oregon a Nové Mexiko.
Zároveň také oznámil, že Intel dá na dva roky k ledu plány na výstavbu továrnu v Polsku. Do projektu ve Vratislavi plánoval investovat 4,6 miliardy dolarů (104 miliard Kč). Mělo jít o největší investici v Polsku za desítky let, která by vytvořila 2000 pracovních míst. Evropská komise už Varšavě schválila i státní podporu za 7,4 miliardy zlotých (43,5 miliardy Kč).
Na rozhodnutí americké firmy reagovala i polská vláda. "Ministerstvo pro digitalizaci bere na vědomí globální plány společnosti Intel a zároveň ujišťuje, že je otevřeno intenzivní podpoře dalších investic do polovodičů v Polsku v následujících měsících. Zkušenosti a práce vykonané ve spolupráci s Evropskou komisí umožňují hladkou realizaci takových projektů v budoucnu," sdělilo ministerstvo.
SOUVISÍ: Německo pozastavuje pomoc Ukrajině. Nemá peníze, snižuje veřejný deficit
Intel už letos odložil práce na novém výzkumném a vývojovém centru ve Francii. Zmrazil také projekt továrny v Itálii. Gelsinger podle agentury Reuters v pondělí napsal zaměstnancům, že Intel získal jako zákazníka firmu Amazon Web Services (AWS), což je cloudová divize americké internetové společnosti Amazon. Budou společně investovat do vlastních návrhů čipů v rámci několikaleté dohody v hodnotě několika miliard dolarů. Akcie Intelu po skončení pondělního obchodování na zprávu o chystaných změnách zareagovaly růstem zhruba o osm procent.
Škrtí nejdůležitější hospodářský sektor, kritizuje exšéf Porsche
Odložení výstavby továrny na čipy přichází krátce poté, co bývalý šéf německé automobilky Porsche Wendelin Wiedeking kritizoval německou vládní politiku. "Vládnou nám nevzdělaní laici, kteří se odmítají čemukoliv naučit," řekl Wiedeking podle deníku Bild. Exředitel automobilky pomohl v 90. letech uzdravit krachující značku Porsche v respektovaného prodejce a výrobce luxusních vozů.
„Politici stanovili nepřípustné podmínky. Domnívám se, že na celý evropský automobilový průmysl bylo uvaleno příliš mnoho regulí a sankcí. Je jim vyhrožováno vysokými sankcemi a příští rok mají být uloženy pokuty ve výši 15 miliard eur, pokud automobilový průmysl nesplní cíle CO₂. Nejdůležitější evropský hospodářský sektor je škrcený,“ prohlásil exředitel Porsche. Tvrdí, že kvůli vládním omezením, regulím a zákonům se bude propouštět na úkor lidí. „Přicházíme o nejdůležitější ekonomický sektor, který máme, a s ním i o velkou část naší prosperity.“
Wiedeking si nebere servítky a ostře se pustil do německé "semaforové" vlády. "Kancléř je pro mně velké zklamání, znám ho osobně, mnohokrát jsem se s ním sešel, ale nikdy jsem si nepomyslel, že bude tak hrozný politik. Dnes máme afektovanou politiku, která je vedena zelenou ideologií, která už nemá nic společného s realitou. A to je náš problém: lidé v této zemi jsou neklidní, bojí se budoucnosti," kritizuje exředitel.