Povinná vojenská služba? Citlivá otázka štěpí budoucí německou vládu

Ve světle toho, jak se různé evropské země chystají na začlenění svých občanů do případných branných povinností, je nová německá vládní koalice v tomto směru ostře rozdělena. Zatímco křesťanští demokraté (CDU/CSU) jsou pro okamžité zavedení povinné vojenské služby, socialisté (SPD) jsou zdrženlivější. Zároveň se ale oba politické subjekty shodují na tom, že Bundeswehr trpí nedostatečným vybavením, což je třeba řešit rychlou modernizací a efektivními nákupy nových technologií a zbraní bez zbytečné byrokracie. Vzhledem ke geopolitickému napětí mezi Západem a Ruskem se otázka vojenské obrany stává hlavním tématem nejen v politických debatách, píše německý deník Bild.

Německý Bundeswehr, jehož armáda čítá přibližně 180 000 vojáků, se nachází v situaci, kdy je třeba reagovat na změny v bezpečnostní politice. Minulý týden se v Německu rozhořela debata o znovuzavedení branné povinnosti, což by umožnilo navýšit počet vojáků, kteří by byli schopni reagovat na hrozby, jako je agresivní chování Ruské federace.

Dvě hlavní politické strany, jež vyjednávají podobu budoucí německé vlády, – SPD (Sociálně demokratická strana Německa) a CDU/CSU (Křesťansko-demokratická unie a Křesťansko-sociální unie) – jsou v tomto ohledu na opačných stranách. SPD v čele s dosavadním ministrem obrany Borisem Pistoriem se ukázala jako skeptická k okamžitému zavedení povinné vojenské služby. Ministr Pistorius je v tomto směru značně zdrženlivý.

Socialisté si zachovávají opatrný přístup a k zavedení povinné vojenské docházky jsou skeptičtí. Dalo by se říct, že se i obávají reakcí svých voličů na toto téma. Proto se radši zaměřují na modernizaci armádních struktur, vybavení a posílení zdrojů, zlepšování vybavení, kasáren či instrukcí pro armádní personál, píše Bild.

EDITORIAL: Konec krásných časů

Na druhé straně jsou křesťanští demokraté, kteří jsou více otevření vůči zavedení povinné vojenské služby. Například odborník na zahraniční politiku z CDU/CSU Florian Hahn vyzývá k jejímu okamžitému zavedení. „Pro věrohodný odstrašující prostředek proti agresorovi Rusku potřebujeme Bundeswehr, který je schopen namnožit, rozšířit a udržet personál. Bez znovuzavedení branné povinnosti to nepůjde,“ uvedl podle deníku Bild.

Jako třetí možnost se nabízí postupný přechod. Vojenský expert Carlo Masala z Bundeswehr University doporučuje pomalejší přechod k povinné vojenské službě podle švédského modelu. Tento přístup by zahrnoval začátek kontingentní vojenské služby, kde by se každý ročník podrobil přezkoumání a následně by byl odveden požadovaný počet branců. „Okamžitě začněte s kontingentní vojenskou službou jako ve Švédsku a souběžně s tím vybudujte struktury pro pozdější návrat k všeobecné vojenské službě,“ uvedl Masala.

Politické strany budoucí vládní koalice se sice rozcházejí v otázce o povinné vojně, ale zároveň se shodují na tom, že Bundeswehr trpí nedostatečným vybavením. Tento zásadní problém si žádá okamžitý zákrok, což znamená rychlou modernizaci a efektivní nákup nových technologií a zbraní. V rámci nové iniciativy by měl být vytvořen speciální fond, který by umožnil flexibilní a rychlý nákup potřebného vybavení, mimo tradiční byrokratické procedury.

I když se Německo nachází na rozcestí, a návrat k povinné vojenské službě je stále otevřenou otázkou, jasně se ukazuje, že současná situace v Evropě si podle Bildu žádá odhodlaný přístup k posílení vojenských sil. Bez ohledu na to, zda se Německo rozhodne pro úplné obnovení branné povinnosti, nebo zvolí alternativní řešení, jedno je jisté – příprava na možné vojenské výzvy bude pro německou vládu i armádu stále důležitější.

KOMENTÁŘ: Slzy nad Adolescentem

Ostatně návrat k povinné vojně je tématem pro celou řadu evropských zemí. Nejnověji se například dánská vláda rozhodla urychlit začlenění žen do povinné vojenské služby. Nová dohoda znamená, že ženy, které dovrší 18 let po 1. červenci 2025, mohou být povolány k výkonu povinné vojenské služby. Před rokem se k povinné vojně vrátilo Lotyšsko a od letošního ledna i Chorvatsko. Podobné debaty o návratu povinné vojny probíhají poslední rok i ve Francii nebo v Srbsku. Velmi významně se o tom hovoří i v Polsku.