Cože, němečtí vojáci na Ukrajině? Ministryně to za bojovná slova schytává zprava zleva

Další evropský politik mluví o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu. Poté, co v minulých týdnech o tématu mluvil francouzský prezident Emmanuel Macron s britským premiérem Keirem Starmerem a poté, co tuto možnost nevyloučila nová představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová, se nyní podobně vyjádřila i německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Její slova však hned v Berlíně mírnil kancléř Scholz, který je označil za "nepřiměřená". Šéf opozice Fridrich Mertz pak výroky političky ze strany Zelených označil rovnou za nezodpovědné. Informuje Bild či Euronews.

Baerbocková ve středu při setkání ministrů zahraničí Severoatlantické aliance řekla, že se ohledně míru na Ukrajině uvažuje o řadě věcí. Jako příklad zmínila politické a materiální bezpečnostní garance, členství v NATO, územní otázky, obnova, řešení sankcí, ale i "mezinárodní přítomnost k zajištění linie příměří". Na dotaz, který se týkal možné německé role, odpověděla: "Stejně jako jsme my jako Němci přes 1000 dní pracovali na dosažení míru, budeme z německé strany všemi silami samozřejmě podporovat vše, co by míru v budoucnosti sloužilo."

NOVÝ TÝDENÍK: Lidé přestávají věřit citům, říká přední světový psychoanalytik v rozhovoru pro Echo

Kancléř Olaf Scholz (SPD) se snažil dnes situaci uklidnit a označil diskusi o nasazení německých vojáků za „nepřiměřenou“. Podle něj je prioritou zajistit, aby Ukrajina získala dostatečnou vojenskou podporu k obraně svých hranic a vytvoření silné vyjednávací pozice. „Naše úloha je jasná: podpora Ukrajiny na všech frontách, ale debata o vojenské přítomnosti Bundeswehru není na pořadu dne,“ uvedl Scholz. Podle něj je to i názor ministryně zahraničí.

Šéf opozice Friedrich Merz (CDU) slova Baerbeckové označil za „nezodpovědná“. „Tuto otázku si teď nikdo neklade,“ prohlásil. Podobně reagoval Marcus Faber (FDP), předseda obranného výboru: „Po Gaze teď ministryně mluví o německých vojácích na Ukrajině. Takové hypotetické návrhy bez koordinace s vládou a Bundestagem jsou nezodpovědné.“

Naopak bývalý šéf zahraničního výboru Evropského parlamentu Elmar Brok (CDU) zdůraznil, že jakékoliv příměří musí být vojensky chráněno. „Alibi mise OSN nebo OBSE proti Moskvě nic nezmůžou. NATO musí Ukrajinu chránit před Ruskem,“ uvedl.

Debaty o možném příměří či zvýšení vojenské pomoci ze strany Evropy zaznívají především od té doby, co v amerických prezidentských volbách vyhrál Donald Trump. Dlouhodobě o možnosti vyslání především vojenských instruktorů přímo na Ukrajinu mluví francouzský prezident Emmanuel Macron. Jeho návrh z počátku roku tehdy ostře kritizoval právě Olaf Scholz, ale i další evropští politici.

Macron pak opět mluvil o možnosti vyslat vojáky na Ukrajinu v listopadu. Na začátku prosince při návštěvě Kyjeva pak odmítla vyloučit možnost vyslat na Ukrajinu vojáky nová představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnost Kaja Kallasová. „Až do dnešního dne se diskuse vedla kolem toho, které země by byly ochotny vyslat vojáky na Ukrajinu a které ne: myslím, že bychom neměli nic vylučovat a zachovat v tomto bodě určitou strategickou nejednoznačnost,“ uvedla na konci minulého týdne Kallasová.