Komisař pro klima vyrazil do boje proti aerolinkám. „Létání nebude dostupné“

Eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra spustil boj proti aerolinkám. Jeho snahou je uvalit vyšší daně na letecké společnosti nad rámec těch, které už platí, nebo se chystají, proti čemuž bojují nejenom samotné aerolinky, ale také jednotlivé – na leteckém turismu závislé – členské státy, které se obávají oslabení jejich turistického průmyslu. Hoekstra má kromě klimatu na starosti v Evropské komisi právě i daně.

Hoekstra v nedávném rozhovoru pro server Politico uvedl, že přidání daní na leteckou dopravu „je něco, na čem mi opravdu záleží“. Letadla se na emisích skleníkových plynů v EU podílejí asi 4 % a na všech emisích z dopravy 13,9 %. Hoekstra se nyní důkladně zabývá výhodným zdaněním, které letecké společnosti dostávají, a snaží se, aby létání neslo více „skutečných nákladů“ na ochranu životního prostředí.

„Myslím si, že je spravedlivé, že logika „znečišťovatel platí“ je základem mnoha našich politik. A pokud se podívám na oblast letectví, je zřejmé, že zde můžeme učinit určitý krok,“ uvedl nizozemský komisař, který se tak dostane do střetu nejen s leteckými společnostmi – v čele s šéfem Mezinárodní asociace letecké dopravy Williem Walshem, který plány na zdanění označuje za „nesmysl“ -, ale také s hlasitými zeměmi EU, které se obávají, že bude oslaben jejich turistický průmysl.

ROZHOVOR: Rvu se jako Ukrajinec, říká přední český urolog Babjuk

Zdanění podle Hoekstry v minulosti zvýhodňovalo letecké společnosti; ve většině zemí neplatí žádnou daň z kerosinu a DPH z letenek. Ačkoli se na letecké společnosti vztahuje systém EU pro obchodování s emisními povolenkami, byly dlouho osvobozeny od placení za emisní povolenky, na rozdíl od jiných znečišťujících odvětví. EU však do roku 2026 ukončí bezplatné povolenky pro leteckou dopravu a letecké společnosti již začaly platit za znečištění z letů na krátké vzdálenosti v rámci Evropy.

Mezi Hoekstrovy cíle patří zavedení daně z fosilního leteckého paliva, zavedení ceny uhlíku na emise mimoevropských leteckých společností a ukončení nulových sazeb DPH na mezinárodní cesty.

To vyvolává poplach v lobbystických skupinách leteckých společností a na ministerstvech zodpovědných za cestovní ruch v evropských zemích, které jsou závislé na turismu. „Když politik řekne, že to děláme v zájmu životního prostředí… je to naprostý nesmysl. Je to lež,“ řekl pro Politico Walsh, který je zároveň bývalým výkonným ředitelem společností Aer Lingus a British Airways. Walsh varoval, že „je téměř nemožné, aby se peníze (z daní) vrátily zpět do odvětví a zlepšily tak jeho ekologickou výkonnost“. Dodal, že jediným účinkem nových poplatků bude ztížení létání, snížení faktorů vytížení letadel namísto emisí a ponechání zvyklostí největších znečišťovatelů beze změny.

NEPŘEHLÉDNĚTE: V Británii řeší povinné tablety pro krávy na snížení emisí metanu. Za Česko je schválil Brusel

Podle Walshe má jakákoli nová daň z letů „pouze generovat příjmy. „Zastaví to někoho, kdo létá soukromým letadlem? Nezastaví, změnu chování nezaznamenáte, a to je ten problém,“ řekl Walsh.

Hoekstrova ambice zdanit leteckou dopravu rozzlobily zejména středomořské země závislé na cestovním ruchu. Na zasedání Rady s ministry hospodářství 10. prosince jižní země znovu odmítly daň z petroleje, kterou navrhla Evropská komise v rámci reformy směrnice o zdanění energie.

„Odvětví cestovního ruchu představuje v Řecku 20 % našeho HDP a pro řecké ostrovy to platí ještě více,“ řekl řecký ministr hospodářství a financí Kostis Hatzidakis Hoekstrovi během rozpravy o reformě.

Daň z nafty „může podkopat konkurenceschopnost řeckého cestovního ruchu přinejmenším vůči třetím středomořským zemím (mimo EU), kde by se náklady nezvyšovaly a nebyla by uvalena žádná další daň,“ dodal Hatzidakis a zopakoval názor dalších zemí jako je Itálie, Chorvatska, Kypru a Malty.