Teče k nám přes 90 procent plynu z Ruska. A v cenách zaplatíme za zadlužený státní Net4Gas
RUSKÝ PLYN
Ruského plynu k nám teče stále více. V listopadu se jeho odběr navýšil až na 94 procent. Západního plynu tedy v těchto dnech odebíráme velmi malé množství. Pro obchodníky je rozhodující cena, nakoupí to, co je pro ně výhodnější. Je proto silně zavádějící, když představitelé vlády mluví o naší nezávislosti na ruských zdrojích. Energetický regulátor také nedávno oznámil cenový návrh, o kolik vzroste poplatek za distribuci plynu, což způsobil především státní nákup zadlužených a nevýdělečných plynovodů Net4Gas. Těm po ukončení přepravy ruského plynu do Německa přes naše území silně spadly tržby. Jsme tedy v poněkud paradoxní situaci, kdy máme „prázdné“ trubky, které už na ruském plynu nevydělávají, ale zároveň k nám plynu z východu teče stále více.
Podíl ruského plynu, který se k nám dostává, postupně rostl a roste. V září se ho k nám dostávalo zhruba 40 procent, přes 60 procent teklo přes Německo. Ale poměr západního a východního plynu se následně obrátil. Ruského plynu dodávaného na slovenský a maďarský trh byl přebytek a bylo výhodnější ho nakupovat. Plyn tekoucí přes Německo, tedy hlavně norský plyn a zkapalněný plyn například právě ze Spojených států, navíc byl a ještě do konce roku bude zatížen poplatkem, který si Němci za uskladňování plynu účtují. Vzhledem k pádu německé vládní koalice ale také není zcela jisté, že ke zrušení poplatku dojde.
Podle dat společnosti Net4Gas teče drtivá většina plynu do České republiky přes předávací stanici v Lanžhotu na česko-slovenských hranicích. A to znamená, že jde o plyn původem z Ruska, který země jako Slovensko, Rakousko a Maďarsko odebírají. Data ukazují, že od začátku listopadu přiteklo přes Lanžhot přes 1610 GWh plynu. Naopak stanice Brandov nacházející se v Krušných horách na česko-německých hranicích, přes níž tedy do Česka proudí západní plyn, za stejnou dobu vykazuje přítok jen zhruba 107 GWh. „To znamená, že v listopadu zatím takřka 94 procent plynu přiteklo do Česka z ruského směru, zatímco jen šest procent z Německa,“ komentuje to ekonom Lukáš Kovanda. Zbylé dvě předávací stanice, tedy Český Těšín na česko-polské hranici a Waidhaus na česko-bavorské hranici, vykazují za listopad nulový přítok.
„Do Česka zřejmě proudí tolik ruského plynu jako už dlouho ne, meziročně až zhruba čtyřikrát více. Prakticky ustal přítok plynu ze západního směru, tedy z Norska či z terminálů na zkapalněný plyn. Že může být ruský plyn vykázaný jako slovenský, neboť jde o dovoz ze Slovenska, nemění nic na tom, že molekuly takového plynu se zrodily na území Ruské federace. Ani na tom, že Rusko je konečným příjemcem platby za ně,“ komentuje to ekonom Lukáš Kovanda.
Nákup Net4Gas už se nám začíná „vyplácet“
V souvislosti s plynem se také hodí připomenout, že brzy bude jasné, kolik příští rok budou všichni čeští odběratelé přispívat na provoz zadlužených plynovodů Net4Gas, které stát loni koupil za osm miliard prostřednictvím státního ČEPS. Na akvizici trval především tehdejší ministr průmyslu Jozef Síkela.
Kupní cena byla pět miliard, další tři miliardy navíc byly peníze, které měli loni do firmy původně vrátit bývalí zahraniční vlastníci, kteří je dostali jako zálohu na dividendu. Tu pak ale Net4Gas nevyplatil. A k tomu si stát pořídil ještě všechny závazky a pohledávky, to znamená zmíněné dluhy dohromady ve výši přes 34 miliard. Z toho 18,5 miliardy jsou vydané dluhopisy, zbytek úvěry s termínem splatnosti mezi lety 2025 a 2028.
ČTĚTE TAKÉ: Bolestné omyly ministra Jozefa Síkely
Od zprivatizování v roce 2001 vlastnila společnost Net4Gas skupina RWE. Ta v roce 2013 prodala svůj podíl německému konsorciu Allianz a kanadské investiční společnosti Borealis Infrastructure, dnes přejmenované na OMERS Infrastructure.
Když Evropa, a především Německo, spoléhaly na dovoz ruského plynu, pozice Česka jako tranzitní země pro plyn dávala smysl, a Net4Gas akcionářům dobře vydělával. Poté, co Rusko vstoupilo na Ukrajinu a Evropa uvalila na Moskvu sankce, ale začalo být jasné, že tranzit plynu trubkami Net4Gas těžce poklesne. Tržby totiž zajišťovala především přeprava ruského plynu do Německa. Teď ale trubkami nemá co téct, protože plyn do Evropy proudí jinudy.
Plynovody tedy zajišťují jen přepravu plynu uvnitř Česka. Je tedy pravda, že plyn, který české domácnosti a podniky spotřebovávají, se k nám dopravuje přes trubky Net4Gas. Jenže domácnosti a firmy ho loni podle dat energetického regulátora spotřebovaly jen 7,5 miliard metrů krychlových. Za loňský rok měla celková přeprava plynu plynovody Net4Gas dosáhnout přibližně jen 10 miliard metrů krychlových. Oproti roku 2022 se tak celková přeprava snížila o 20,8 miliardy metrů krychlových plynu. Masivní propad v mezinárodní přepravě plynu, a tedy i masivní propad tržeb, tedy musí zaplatit čeští spotřebitelé.
Energetický regulační úřad (ERÚ) vydal zatím jen cenový návrh, o kolik příští rok vzrostou regulované ceny za distribuce plynu. Finální rozhodnutí oznámí na konci listopadu. Podle cenového návrhu bude nárůst u domácností až patnáctiprocentní. Blíže o tom píšeme zde.
Vláda nákup plynovodů obhajovala i tím, že Net4Gas bude vydělávat na tranzitu plynu na Slovensko nebo do Rakouska. Na konci letošního roku má totiž vypršet smlouva mezi Ukrajinou a Ruskem o tranzitu ruského plynu přes ukrajinské území. A Kyjev už nový kontrakt uzavírat neplánuje. To znamená, že země, které ruský plyn přes Ukrajinu dovážejí, tedy právě Slovensko a Rakousko, musí řešit dodávky jinou cestou. A proto vláda mluví o tom, že by jim přes nás tekl plyn z Norska nebo z německých terminálů (zkapalněný plyn).
To technicky možné je. Ovšem záleží na tom, odkud Slováci nebo Rakušani plyn vezmou a kudy ho budou přepravovat. Pozice Česka jako tranzitní země pro plyn se ještě zhoršila poté, co Němci oznámili, že snižují kapacity průtoku plynu na předávací stanici Brandov v Krušnohoří na 350 GWh denně. to je dvoutřetinový pokles oproti původní kapacitě.
Na zdražení poplatku za distribuci plynu kvůli Net4Gas vláda reagovala nepochopitelně tím, že lidem přeci ale dodavatelé zlevní dodávky samotného plynu. Konečná cena plynu, tedy regulovaná i neregulovaná složka dohromady, se tedy nijak nezvedne, protože se nárůst regulované složky vynuluje. Takové argumentování se ale snaží odvést pozornost od problému. Tedy od toho, že občané platí provoz nevýdělečných plynovodů.
